Lk 10,1-12.17-20 – Pán ustanovil ještě jiných dvaasedmdesát (učedníků), poslal je před sebou po dvou do všech měst a míst, kam chtěl sám přijít, a řekl jim: „Žeň je sice hojná, ale dělníků málo. Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň. Jděte! Posílám vás jako ovce mezi vlky. Nenoste měšec, ani mošnu, ani opánky. S nikým se cestou nepozdravujte. Když někde vejdete do domu, napřed řekněte: ‚Pokoj tomuto domu!‘ Bude-li tam člověk hodný pokoje, spočine na něm váš pokoj, jinak se vrátí k vám. V tom domě zůstaňte a jezte a pijte, co vám dají, protože dělník má právo na svou mzdu. Nepřecházejte z domu do domu! Když přijdete do některého města a přijmou vás tam, jezte, co vám předloží, uzdravujte tamější nemocné a říkejte jim: `Přiblížilo se k vám Boží království!‘ Když přijdete do některého města a nepřijmou vás, vyjděte do jeho ulic a řekněte: `I ten prach, který se nám ve vašem městě přichytil na nohou, vám tu střásáme. To si však pamatujte: Přiblížilo se Boží království!‘ Říkám vám: Sodomě bude v onen den lehčeji než takovému městu.“ Dvaasedmdesát (učedníků) se vrátilo a s radostí řekli: „Pane, dokonce i zlí duchové se nám podrobují ve tvém jménu!“ Odpověděl jim: „Viděl jsem satana padnout jako blesk z nebe. Dal jsem vám moc šlapat na hady, štíry a (přemáhat) všechnu nepřítelovu sílu a vůbec nic vám nebude moci uškodit. Ale radujte se ani ne tak z toho, že se vám podrobují duchové, spíše se radujte z toho, že vaše jména jsou zapsána v nebi.“
Milí přátelé, dnes jdeme na misie, ke kterým povolává sám Bůh- ne vy jste si vyvolili mne, ale já jsem vyvolil vás, abyste šli a přinášeli užitek – a to nejen pro sebe, ale i pro druhé….
On své žáky posílá jako ovce – zní to jako ovce na porážku, ale ono je to naopak : pastýř přece nepase vlky, ale ovce a on ví, co je pro ně dobré, on je ten, který je bude chránit – tedy pokud jdu s poslušností vůči Bohu, pokud jdu ve svobodě a s pokojem v srdci, o ostatní se postará Pán….
Nenoste nic navíc – to je ona důležitá nezajištěnost – dobrovolná snaha se opravdu vydat do Božích rukou… když čteme Skutky apoštolské, obzvláště příběhy sv. Pavla – přečtěte si je!!!!- tak vidíme, jak Bůh vede, jak se Bůh stará, ano, dopustí i zkoušky a pronásledování, ale zároveň nikdy ty apoštoly neopustila snaha, pokoj i radost a jejich věrohodnost….
Autenticita takového života se mi potvrdila při mnoha cestách, kde jsme improvizovali a žili tak trochu ze zde na den – v nejistotě, kam dojedeme, kde budeme jíst nebo spát…Bůh se vždy postaral…
Právě ta nezajištěnost, určitá skromnost, nenáročnost a pokora jsou podmínkami skutečné věrohodnosti….
Na druhé straně vytřásání prachu z nohou: – nemějme nic společného s tím prostředím, které Boha odmítá… – aneb člověče řekni mi, s kým se stýkáš, a já ti řeknu, jakým se časem staneš i ty…je fakt, že příbuzné, spolupracovníky, sousedy apod. si prostě nevybíráme – jsou nám dáni…ale přátele ano. A to nás formuje…jak je důležité pro mládež být s věřícími vrstevníky… nebýt na svůj duchovní život sám…..
Když se apoštolové vrátili z cest, popadla je velká radost – viděli, jak se Bůh stará…..Zároveň není tak důležité, jak vidím že má slova a skutky mají účinek – díky Bohu za to – ale že jsem Bohu blízkým….
A co se naučili?
- Spolupracovat – být spolu – celé společenství, ve kterém se sdílejí a dvojice, když konkrétně působí…nebýt solitér… mít pokoru a ochotu spolupracovat, přizpůsobit se a naslouchat, rozdělit se…, od toho máme tady taky církev…..
- poučením je ona skromnost a vydanost -zajímavý je dopis, který napsala Matka Tereza jistému dobrodinci, aby odmítla (!) finanční dary z toho důvodu, aby sestry prozatím využívaly prostředky k dispozici a „nehromadily bohatství“ – a tak nepřestaly důvěřovat v Boží Prozřetelnost. Tedy být svobodným jako svatý František, který začal působit, když neměl nic…..
- poučením i pro nás je obsah kázání: – Bůh je blízko – to je důležitější než nějaké úžasné poučky, tedy předat lidem Boží blízkost, kterou oni sami zakoušeli, kterou můžeme prožívat i my…..
Ještě 4.:Apoštolové na svých cestách bojovali proti temným silám, ale ne tak, že by všude viděli čerta… nejde o démonizování tohoto světa, Bůh ho přece tak miloval, že na něj poslal svého Syna, aby nás zachránil, aby tento svět – jakkoliv třeba pokažený – vykoupil….koupil ho i s námi…má o něj i o nás zájem a zaplatil vlastní krví…aby nám nakonec dal svobodu….takový Bůh je nám blízký…
Začaly prázdniny…zkusme všude, kam přijdeme donést pokoj a radost……a Boží blízkost…. – i když je červenec, jsou stále Vánoce, stále tu je jejich poselství…. Bůh je s námi- Emanuel