Print Friendly, PDF & Email

Jan 1,35-42  Jan stál se dvěma ze svých učedníků. Pohlédl na Ježíše, jak jde kolem, a řekl: „Hle, beránek Boží!“ Ti dva učedníci slyšeli, co říká, a šli za Ježíšem. Ježíš se obrátil a viděl, že jdou za ním. Zeptal se jich: „Co byste chtěli?“ Odpověděli mu: „Rabbi“ – to přeloženo znamená Mistře – „kde bydlíš?“ Řekl jim: „Pojďte a uvidíte!“ Šli tedy, viděli, kde bydlí, a ten den zůstali u něho; bylo kolem čtyř hodin odpoledne. Jeden z těch dvou učedníků, kteří to od Jana slyšeli a šli za ním, byl Ondřej, bratr Šimona Petra. Ten nejdříve nalezl svého bratra Šimona, řekl mu: „Našli jsme Mesiáše!“ – to přeloženo znamená Kristus – a přivedl ho k Ježíšovi. Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Ty jsi Šimon, syn Janův. Budeš se jmenovat Kéfas,“ to je v překladu Petr (Skála).

 

Milí přátelé, zkusíme se zase trochu zaměřit na klasický evangelní text v počátku roku – po Vánocích je Ježíš dospělým mužem, který začíná veřejně působit a získávat učedníky…

Učedníci nechali Jana být a šli za Ježíšem – není to nevděčnost? I my máme možná duchovní vůdce a někdy přejdeme jinam…máme svobodu….ostatně Jan sám je na Ježíše nasměroval. Je to velikost a pokora  Jana Křtitele, který nejen pronáší ta slova, ale taky je uskutečňuje – On musí růst a já se menšit – nechá nejlepší lidi odejít, dá jim svobodu, aby mohli dále růst….

I u Ježíše vnímáme pokoru, on ani neláká ani neodmítá… Chceš něco, tak pojď a dívej se a rozhodni se…dává svobodu, nechá člověka postupně vrůstat do jeho učednictví. Ostatně, podle evangelií zřejmě apoštolové za Ježíšem šli postupně – na čas se vraceli k rodinám a práci a opět se sešli…až s ním zůstali….

Co chcete? Podobně jako Eliáš na choře Choreb  je dotazován Hospodinem, který ho tam pozval – co tu chceš ? Nebo dva slepci u Jericha.. Co chcete? Ježíš se ptá, ale to on přece dobře ví, ale vědí to oni? Vím to já, co vlastně chci od svého života, od druhých lidí, od světa, od víry, od Boha?? O co mi jde?

Mistře, kde bydlíš? Skoro se to podobá tomu vtipnému konstatování o poněkud vlezlé návštěvě: já mám takovou žízeň, že bych se u vás najedl a přespal…. Nejsou trochu za hranou? Oni právě chtějí ne jen slyšet jeho slova, ale vidět, jak žije a on se toho nebojí..Co bychom dělali my, kdyby někdo chtěl být katolíkem a řekl by, vypadáš zajímavě, mohu u vás chvíli bydlet, abych vidět jak se žije u křesťanů? Co by viděl, byli bychom pro něj opravdu zajímaví a inspirativní?…. To je výzva….

V každém případě je také vidět, že nestačí slyšet o Ježíšovi a o víře, ale přivést člověka k Ježíšovi, jak to udělal Jan… a pak se začnou dít věci… i dotyčný potřebuje učinit nějaký pohyb, změnu, nový krok do neznáma…jinak se nic nezmění….tak jak to udělali Jan a Ondřej.

Pojďte a uvidíte...říká Ježíš..důležité je to pojďte – jste na cestě a budete na cestě, stále se bude něco dít, budete nepozorovaně růst, teď vás ani nenapadne, že by Bůh vás povolal ke kazatelské činnosti jako apoštoly, že tomu zasvětíte svůj život, že budete svědky Kristova života, smrti a zmrtvýchvstání, že budete u zrodu spásy celého věta…..je třeba být připraven. V Boží škole neexistuje závěrečný diplom, nebo absolutorium, stále jsme jeho žáky – tedy v tomto světě….

Víra je ze slyšení, je třeba sdělovat svědectví a dát poznat Krista – to první je na nás a to druhé na Bohu…a on pak dělá velké proměny – Petr dostane nové jméno – symbolické jméno – opět něco nepochopitelného – na něm má stát církev – na hříšném obyčejném rybáři? Ano, tak Bůh proměňuje život…takto může měnit i život náš……Ne, nebudeme papeži jako Petr, ale můžeme být jeho svědky, kdekoliv jsme.

Povoláním církve v této době je lidem svědčit a dát jim poznat Boha….učme se oslovovat lidi v jejich problémech, zajímat se o to, co je trápí, mluvit jejich jazykem, ale dávat cosi univerzálního – co potřebují všichni v každé době: zvěst o Bohu, který miluje člověka a ve svobodě mu nabízí řešení všech bolestí a problémů,   nabízí cestu k dobrodružství, které nekončí, pokoj a radost, které si ani neumíme představit…..

Cesta k tomu je náročná, celoživotní – jdeme za za Ježíšem, máme ho s sebou nejen v kostele, ale taky v práci a doma u počítače nebo při zábavě a odpočinku… Kéž by tomu tak bylo…..

Nově: