Žid 12,1-4 – Bratři! Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají! Odhoďme proto všechno, co by nás mohlo zatěžovat, hřích, do kterého se (člověk) snadno zaplete, a vytrvale běžme o závod, který je nám určen. Mějme oči upřeny na Ježíše: od něho naše víra pochází a on ji vede k dokonalosti. Místo radosti, která se mu nabízela, vzal na sebe kříž a nic nedbal na urážky; nyní sedí po pravé straně Božího trůnu. Myslete na toho, který snesl, když mu hříšní lidé prudce odporovali, abyste neumdlévali a vnitřně neochabovali. Vždyť jste v boji proti hříchu ještě nekladli odpor až do krve.
Milí přátelé, jak to napsal, Robert Fulghum o dospívajících dětech jejich rodičům?
Počítejte s tím, že vás ale vůbec neposlouchají – to co říkáte….ale že vás neustále pozorují, tedy tím víc sledují, jestli žijete to, co jim říkáte…A jak to píše list Židům? Nesmírné je množství těch, kteří se na nás dívají….
Nejen děti, ale také lidé tohoto světa moc neposlouchají, co říkáme, ale pozorují, jak žijeme…jestli se o prvních křesťanech se říkalo: podívejte se, jak se mají rádi… co by mohli říci o nás? Bojím se, že by to nebylo úplně o lásce, ale snad ani o nenávisti, ale myslím, že by konstatovali – Křesťani? nuda….. velká nuda….neumíme moc zaujmout, A tak mají k nám takový ten shovívavý postoj – no, ti katolíci jsou většinou hodní, ale je s nimi otrava…opakují pořád to stejné, nedá se s nimi o ničem zajímavém bavit a žijí tak obyčejně – žádné excesy, nic zvláštního….(pokud nás tedy nevidí jako pedofily a majetkuchtivé pokrytce).
Co nám v tom radí ten dopis? Odhoďme vše, co zatěžuje – tedy hřích…. A vytrvale běžme o závod….a závody přece nejsou nuda! Tamto chce trénované běžce, kteří se snaží, bojují ze všech sil, dají do toho všechno… A když ne, tak budou vypískaní….možná to je náš problém – hříchy se nám motají mezi nohy, náš běh životem není ani moc rychlý, ani moc pěkný, spíš někdy směšný nebo smutný….Proč, možná proto, že nemáme upřeny oči na Ježíše….
Ostatně i Petr, když Kristu věřil, šel i po vodě, ale když ho ztratil ze zřetele, začal se topit. Ještě že volal – Pane. zachraň mne… Dokážeme to i my? Díváme se po všem možném, hledáme vše možné, děláme si starosti a zajímáme se o vše možné…akorát ne o Ježíše….A kde ho mám hledat? Tady, v nás, mezi námi, v každém kolem nás, ale hledáme ho tam a vidíme ho tam?
Bez něj nebude nic. Mohli bychom udělat skvělou reklamu na křesťanství – odloudit Marka Prchala od Babiše, vymyslet s ním strategii i taktiku, dát do toho skvělé PR, reklamu, získat slavné lidi, dát do toho spoustu prachů, ale nic s tím nenaděláme, pokud neodhodíme hřích a nebudeme poctivě hledat Krista – spřátelit se s ním, mluvit s ním, žít s ním….o to jde
Co pomůže – mějme vzory běžců – ne loudalů, polovičatých křesťanů, kteří to hrají na obě strany…buď anebo….. najdeme? /má teta Marinka, maminka?… /A co my? Jsme vzory dětem, vnoučatům, kamarádům, kolegům?
Odhodit zátěž – neptejme se pořád – tohle ještě můžu nebo už je to hřích? Takže když ukradnu dvanáct padesát, je to ještě lehký hřích? Co ještě můžu provést, aby Bůh nade mnou nezlomil hůl? Ale to je špatná otázka! – Máme se ptát, co mne zatěžuje na cestě k Bohu? Nejde o splnění příkazů, jde o svobodu a schopnost běžet za Kristem – nejde přece o to Boha nevytočit, ale být s ním…. Dokonce nejde jen o hřích, ale o cokoliv co zatěžuje, závislosti, i dobré věci, na kterých nemístně lpím, z čeho mi běhá mráz po zádech, kdyby mi to Bůh vzal…co to je, proč?
A mít oči upřené na Ježíši? Když je někdo zamilovaný, může na ní(něm) nechat oči…. A Ježíš je jistě krásný a udělal pro mne vše….
Dnes je sv. Maxmiliána Kolbe. – Byl to muž, který měl od mládí chatrné zdraví a stal se františkánem, na bažinatém území založil obrovský 100 hektarový klášter, vedl časopis s milionovým nákladem, byl misionářem v Japonsku, stal se vězněm v nacistickém lágru a nakonec obětoval svůj život za svého spoluvězně, aby jeho děti neztratily tátu… To je svoboda, on dokázal odhodit vše, co mu překáželo a Bůh v milosti doplňoval, co mu scházelo na zdraví i jinak. Podobně Matka Tereza – odhodila vše, neměla nic, ale měla upřené oči na Ježíše…Oba jsou ukázkou, co se dá dokázat s Bohem v Bohu a pro Boha….
Prosme i je o přímluvu, abychom je aspoň trochu uměli a chtěli následovat….