Jan 6,60-69 – Mnoho z Ježíšových učedníků řeklo: „To je tvrdá řeč! Kdopak to má poslouchat?“ Ježíš věděl sám od sebe, že jeho učedníci na to reptají, a proto jim řekl: „Nad tím se pohoršujete? Co teprve, až uvidíte Syna člověka, jak vystupuje tam, kde byl dříve? Co dává život, je duch, tělo nic neznamená. Slova, která jsem vám mluvil, jsou duch a jsou život. Ale jsou mezi vámi někteří, kdo nevěří.“ Ježíš totiž věděl od začátku, kdo jsou ti, kdo nevěří, a kdo je ten, který ho zradí. A dodal: „Proto jsem vám říkal, že nikdo ke mně nemůže přijít, není-li mu to dáno od Otce.“ Proto mnoho z jeho učedníků odešlo a už s ním nechodili. Ježíš tedy řekl Dvanácti: „I vy chcete odejít?“ Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Ty máš slova věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že ty jsi ten Svatý Boží.
Milí přátelé, Ježíš své posluchače příliš nešetřil – vysvětloval jim, že nepřinesl pokoj, ale meč a rozdělení – ne že bych chtěl, ale ukázal tak učedníkům, že jeho následování může způsobit rozdělení i v rodině, mezi přáteli. Protože křesťan je druhým lidem jakousi živoucí provokací… konvertité by mnohdy mohli vyprávět. Ježíš sice koná velké skutky a zázraky, mohl se vézt na vlně popularity, ale on mnohdy zakazuje po tom mluvit nebo když ho chtějí prohlásit za krále /to by bylo skvělé, ne?!/, tak zmizí…dokázal skvěle kázat a nadchnout tisíce… ale v Janově evangeliu v 6. kapitole začne říkat něco, co je pro posluchače prostě nepřijatelné, nebo přímo skandální. Moje tělo je pokrm, má krev je nápoj…ano obětovala se zvířata, ale ne lidi, to byl pohanský zvyk a pak krev – ta byla chápána jako sídlo duše, je zde život těla…/proto taky Židé jedí košér maso bez krve/ – a teď Ježíš něco o pití jeho /!/ krve?! To je opravdu moc!
Ježíšovi posluchači začínají mít dojem, že pozbyl rozumu. Ostatně – ve 3.kapitole Markova evangelia se příbuzní snaží přivést domů Ježíše, protože se začalo povídat, že se zbláznil…Ježíš to neměl jednoduché – mnohdy působily „fake news“ – všelijaké pomluvy, ale také sám se náročným tématům nevyhýbal – viz eucharistie… Nicméně je to ale tak důležité téma, že Ježíš na to potřebuje své následníky připravit – možná nejdřív šokem a pak časem, aby měli příležitost postupně vše pochopit a přijmout…I zde už hned podotýká, že nejde o nějaký kanibalismus – říká: tělo nic neznamená – slova, která jsme k vám mluvil, jsou duch a jsou život…o mluví o duchovním těle a krvi – v níž se s Bohem setkáváme ve svátostech….
Mnoho jich od Ježíše odešlo a Ježíš toto nedorozumění přijímá, nechá tomu čas… Dokonce vyprovokuje i své apoštoly, tedy ty nejbližší. Chcete i vy odejít? Vyjádřete se…, nebojte se říci, co si myslíte – před tím reptali za jeho zády….Jako obvykle se ujal slova Petr a odpověděl geniálně – přiznává beze slov, že nechápe, ale naznačuje: nikoho jiného nemáme – už jsme s tebou zažili mnoho, to se nedá vymazat – ty máš slova věčného života, ty vedeš k pravdě, i když někdy nepochopitelně…ale my ti prostě věříme, jsi Syn Boží….
I my můžeme mít někdy vnitřní konflikt s Bohem – něčemu nerozumíme v naší víře – možná to není Mariino panenství nebo trojjedinost Boha, ale někdy spíše špatný příklad nás křesťanů, možná různá pohoršení, nepochopitelné věci, určitá těžkopádnost a pomalost církve, nepochopitelnost v rozhodování a jednání…taky jsem z toho někdy smutný a rozpačitý a někdy i naštvaný…
Víte, ale pak se podívám na sebe – a i já jsem součástí církve, i já mám podíl na jejich hříších a nedokonalostech a nedorozuměních a špatném příkladě…. A pokud chci dát šanci sobě, dejme šanci i církvi… Podobně je to v rodině, v přátelství – vždy tam budou chyby, ale je na nás, aby tam bylo něco krásného, co povzbudí nás a přivede i další hledající.
A pak, nic před Bohem neskrývejme – pěkně i my se vyjádřeme se svými pochybnostmi a reptáním a tím, jak třeba Bohu nebo jeho církvi nerozumíme, jak nás leccos štve nebo nudí nebo nebaví….
Ale podobně jako je to v v rodině nebo přátelství – nic lepšího asi nenajdu, tak je to i v církvi – je hříšná a slabá – jako my sami, ale nabízí nám úžasné věci, dává smysl a naplnění. A ve vztahu k Bohu nebojme se konfliktů a nedorozumění, ale řešme je, hledejme, modleme se, diskutujme, mlčme a přemýšlejme, přijde čas, kdy prohlédneme, pochopíme….