Print Friendly, PDF & Email

Iz 35,4-7aMalomyslným řekněte: „Vzmužte se, nebojte se! Hle, Bůh váš přináší odvetu, odplatu božskou! On sám přijde a spasí vás!“ Tehdy se otevřou oči slepých, odemknou se uši hluchých. Tu poskočí chromý jak jelen a zaplesá jazyk němého, neboť na stepi vyprýští vody, potoky na poušti. Vyprahlá země se změní v rybník a žíznivá půda v prameny vod.

Jak 2,1-5- Moji bratři, s vírou v našeho božského Pána Ježíše Krista nesmíte spojovat stranictví (k lidem). Když k vám do shromáždění vejde muž se zlatými prsteny na rukou, ve skvělém oděvu, a vejde také chudák v obnošených šatech, vy jste samá pozornost k tomu, který je nádherně oblečen, a řeknete mu: „(Prosím,) posaď se tady na čestné místo.“ Ale tomu chuďasovi řeknete: „Ty stůj tamhle“ nebo „Sedni si tady u mých nohou.“ Neděláte tak rozdíly navzájem mezi sebou, nestáváte se soudci podle špatných zásad? Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil Bůh (právě) chudé (v očích) světa, aby byli skrze víru bohatí a dědici Království, které slíbil těm, kdo ho milují?

 

Milí přátelé,

když jsem před dvaceti lety mohl navštívit Indii, tak za ty 4 týdny jsme toho viděli a zažili opravdu hodně. Je to země velmi pestrá, Karel Čapek, kdyby ji mohl vidět, jistě by o ní dokázal napsat skvělý cestopis a vyjádřil by lépe než já – bohatství barev, zvuků, tvarů, vůní i zápachů, spousty různých kultur a lidí všech postavení i věků…. Kromě jiného se mi vryla do paměti vzpomínka na jízdu vlakem, kde bylo vidět, jak zvl. na venkově jsou lidé rozděleni do různých kast, skupin, které mají odlišné postavení. Nejvýše jsou brahmáni – hinduističtí kněží, kteří cestovali v nejlepších podmínkách, pak vojáci, kteří byly příčinou i našeho vypovězení z vagónu, protože si potřebovali někde sednout a my jim jaksi překáželi. Cizinci jsou tam sice vážení, ale jen do určité míry, no a pak tam byli zvídaví obchodníci a řemeslníci, kteří si s námi chtěli pořád povídat a také nám pomohli najít nové místo k sezení. Nakonec k nám do vlaku přistoupili chudí venkované z nejnižších vrstev, kteří buď stáli – nebo si někteří sedli na zem k našim nohám – byli jste z toho dost v rozpacích, ale nakonec jsme pochopili, že pro ně to tak je úplně normální…

Ovšem Ježíš v evangeliu by měl asi jiný názor…  vy tomu chuďasovi řeknete ty stůj tamhle nebo sedni si tady u mých nohou – tak jsme to přesně viděli – nestáváte se soudci podle špatných zásad? Podle bohatství nebo původu? Ptá se Ježíš….

Je zajímavé že 50 let před námi v právě příznačně v Indii Matka Tereza začala svou misii – dnes má svátek….a tato žena ohromovala své okolí – i křesťanské – že se odmítla přizpůsobit místnímu kastovnímu systému a začala žít podle Kristových slov – když poslední z lidí je jeho bratr a cokoliv uděláme dobrého, pro toho člověka jako když uděláme pro Krista pro Boha….

Matka Tereza začala sbírat na ulici ty nejopuštěnější, nejslabší, nejchudší a nejponíženější a začala jim prokazovat lásku – viděla v nich Ježíše…  prostě žila evangelium.

My si můžeme stále uvědomovat, že žijeme ve světě – v civilizaci, kdy je o nás postaráno – kdo chce, tak má vše potřebné, nemusí bydlet pod mostem, jsem schopni si navzájem pomoci. Ale máme tady vůbec kolem sebe nějaké chudé?

Máme lidi chudé na zájem, přátelství, lásku, společenství – kolik je osamělých seniorů, kteří by tak rádi, kdyby je někdo na chvíli navštívil a vyslechl, kolik je možná i běžných dospělých  a jinak zdravých lidí, kteří by si potřebovali jen tak popovídat a svěřit se se svými problémy, kolik je dětí, které si připadají samy a neschopné a slabé a potřebovaly by povzbudit…zdá se, že zde nejde tak o jídlo nebo o peníze, jako o zájem a ochotu dát druhému trochu času – to je naše pomoc našim chudým…

A když mluvíme o Třetím světě…ano pomáhejme jim k tomu, aby se mohli pozdvihnout a sami si pomoci – adopce na dálku je jednoduchá a geniální – dává prostředky, aby se člověk mohl postavit na vlastní nohy a začít pomáhat o druhým….nedává milodary, které ponižují, ale dává šanci mít sebeúctu a postarat se o sebe i o druhé…

A tak zkusme dnes při mši nebo ve chvíli klidu se zamyslet, kdo je takovým chudým v mé blízkosti…co udělám pro něj, jak mu pomůžu? Nebojme se pomoc poskytovat a nestyďme se pomoc přijmout….

Nově: