Mdr 9,13-19 – Kdo z lidí může poznat Boží úmysly, kdo pochopí, co chce Pán? Myšlenky smrtelníků jsou totiž nejisté a naše záměry vratké. Vždyť porušitelné tělo duši zatěžuje a pozemský příbytek utlačuje mysl plnou starostí. S námahou luštíme smysl pozemských věcí, nesnadno nalézáme to, co je nejvšednější. Kdo může vyzkoumat to, co je v nebi? Kdo poznal tvou vůli, když jsi mu nedal moudrost a z výšin neposlal svého svatého ducha? A tak se upravilo chování těch, kdo jsou na zemi, lidé se naučili, co je ti milé, a moudrostí se zachránili.
Lk 14,25-33 – Ježíše cestou doprovázely velké zástupy. Obrátil se k nim a řekl: „Když někdo přichází ke mně a neklade svého otce, svou matku, ženu, děti, bratry a sestry – ano i sám sebe – až na druhé místo, nemůže být mým učedníkem. Kdo nenese svůj kříž a nejde za mnou, nemůže být mým učedníkem. Když někdo z vás chce stavět věž, nesedne si napřed a nespočítá náklady, jestli má dost na dokončení stavby? Kdyby totiž položil základy a nestačil ji dokončit, vysmáli by se mu všichni, kdo by to viděli, a říkali by: `Tenhle člověk se pustil do stavby, ale nemohl ji dokončit.‘ Nebo když má některý král vytáhnout proti jinému králi, aby s ním vedl válku, nesedne si napřed a neuvažuje, jestli se může s deseti tisíci (vojáků) utkat s tím, kdo proti němu táhne s dvaceti tisíci? Jestliže na to nestačí, vyšle posly, dokud je ten druhý (král) ještě daleko, a žádá o podmínky míru. Tak ani žádný z vás, kdo se nezřekne všeho, co má, nemůže být mým učedníkem.“
Milí přátelé,
začnu jedním známým vtipem – doufám, že mi všechny ženy odpustí….Muž se prochází po kalifornské pláži, je ponořen do modlitby. Náhle se nad jeho hlavou stáhnou oblaka a z nich zazní hlas Všemohoucího: Splním ti jedno přání, protože ses v nejrůznějších životních situacích vždy snažil zachovat mi věrnost. Muž hned na to vyhrkne – Pane, tak mi prosím postav most na Havaj, abych si tam mohl kdykoliv zajet autem…Bůh mu odpoví – tvé přání je příliš materialistické. Navíc, zkus si představit tu enormní náročnost celého projektu, toho materiálu a sil, co bude potřeba….Samozřejmě to mohu udělat, ale bude to náročné. Zkus si dát chvíli na rozmyšlenou a pak si přej to, co ti bude opravdu ke cti. Muž se důkladně zamyslí a nakonec řekne: Přeji si, abych dokázal porozumět své ženě. Moc rád bych věděl, co cítí ve svém srdci, co si opravdu myslí, když mlčí nebo pláče a co si myslí, když tvrdí, že je všecko v pořádku…prostě chtěl bych se dovědět, jak ji učinit opravdu šťastnou. Nato Hospodin: A ten most na Havaj chceš čtyřproudý nebo ti stačí dvouproudý?
Tak a teď si představte, že byste chtěli porozumět samotnému Bohu, když se nechápeme tak často mezi sebou navzájem? Říká to text v prvním čtení: Kdo z lidí může poznat Boží úmysly, kdo pochopí, co chce Pán? A kousek dál: Kdo může vyzkoumat to, co je v nebi?
A hned taky nabízí řešení – je třeba moudrosti, od Ducha svatého…
List Židům 4:12 k tomu dodává – Boží slovo je živé, mocné a ostřejší než každý dvojsečný meč. Proniká až k rozhraní duše a ducha, až do morku a kloubů, až do srdce, kde zkoumá jeho myšlenky a úmysly.
V každém případě je to dar….a otázka je, jestli je cílem všechno o Bohu poznat – cílem je spíše být s ním…a pak na to máme nebe, abychom postupně chápali, ale nikdy s tím nebudeme hotovi, a taky se s ním nikdy nebudeme nudit nebo trápit….
Co je třeba k jeho následování? Umět se zříci, tedy dát na druhé místo sebe, druhé lidi, věci, schopnosti a mít Boha na místě prvním…. A pak – chce to hodně námahy a trpělivosti. Nikdy nám Ježíš nesliboval: bude to pohoda, nic vás to nebude stát…naopak bude to kříž – bude potřeba zabrat… a víte, že právě toto může být přitažlivé?
Pamatuji se na situaci skoro před 30 lety, kdy jsem byl ještě začínajícím kaplanem a udála se mi taková věc, která těžko mohla být náhoda. Někdy na jaře roku 1993 v jeden stejný den mne oslovil nám dobře známý P.Karel Moravec (měl obnovu v prosinci ve Skutči), jestli bych nemohl během května doprovázet skupinu poutníků z Pardubic do Lurd. Bylo to velmi lákavé, už tehdy jsem miloval cestování a v Lurdech jsem nikdy před tím nebyl. Ještě mi pater obšírně vysvětloval, jak bude všechno zajištěné – cesta, ubytování, stravování, bude to pohodlné, krásné…no, nekupte to…
Ale já v tu chvíli hlavně viděl před sebou dva týdny měsíce května, které jsou obsazené spoustou májových, různých poutních mší svatých na vesničkách, výuku náboženství atd… řekl jsem nerad, ale NE, to nepůjde… Tentýž den večer mne navštívil člověk, kterého jsem v životě neviděl a ten – světe div se – pořádal pouť pro lidí ze své farnosti do Lurd a sháněl jako duchovní doprovod kněze s tím, že by měl i pár míst pro naše farníky… Mimochodem vyklubal se z něho časem můj velmi dobrý přítel, díky jemuž se dostal do společenství mladých, kteří pak mohli mnoha hledajícím přiblížit se k Bohu. A co jsem mu odpověděl? No, když mi řekl, že mi nemůže kromě cesty a cíle nic zajistit, že se budeme stravovat ze svých zásob – nevěřili byste, jak dlouho vydrží řízek – týden v pohodě, bábovka – 10 dnů, i když už to není ono:-) – a noclehy, to bude celou cestu kromě cíle jedna velká improvizace a (taky byla)…ale právě tohle rozhodlo. Byl to tak šílený plán, že se mi zalíbil a najednou to šlo – si zařídit zastupování a já s nimi odjel…byla to moc krásná pouť pro nás pro všechny…
A právě toto souvisí s následováním Krista – není to all inclusive s 4 hvězdičkovými hotely, ale takový náročný trek s batohem na zádech, ale který stojí za to…
Možná některým z vás běhá mráz po zádech při představě, takto Ježíše následovat, nebo jenom tak cestovat…každý je jiný a já jsem přesvědčen, že pro každého má Ježíš připravený jiný typ cesty…takový, který je možný, na který dostane sílu a který mu dá radost ještě dřív, než dojde do cíle…
Ten kříž který v následování máme vzít na sebe a Ježíše následovat, je nám opravdu na míru….My totiž Boha v mnohém nechápeme, ale on nás má přečtené skvěle….