Lk 16,1-13 – Ježíš řekl svým učedníkům: „Byl jeden bohatý člověk a ten měl správce, kterého obvinili, že prý zpronevěřuje jeho majetek. Zavolal ho a řekl mu: ‘Co to o tobě slyším? Slož účty ze svého správcovství! Správcem už dál být nemůžeš.’ Správce si řekl: ‘Co si počnu, když mě můj pán zbavuje správcovství? Kopat neumím, žebrat se stydím. Už vím, co udělám, aby mě lidé přijali k sobě do domu, až budu zbaven správcovství.’ Zavolal si dlužníky svého pána, každého zvlášť, a zeptal se prvního: ‘Kolik jsi mému pánovi dlužen?’ Odpověděl: ‘Sto věder oleje.’ Řekl mu: ‘Tady máš svůj úpis, honem si sedni a napiš padesát.’ Pak se zeptal druhého: ‘Kolik ty jsi dlužen?’ Odpověděl: ‘Sto korců pšenice.’ Řekl mu: ‘Tady máš svůj úpis a napiš osmdesát.’ Pán pochválil nepoctivého správce, že jednal prozíravě. Synové tohoto světa jsou totiž k sobě navzájem prozíravější než synové světla. A já vám říkám: Získávejte si přátele z nespravedlivého mamonu, abyste – až ho nebude – byli přijati do příbytků věčných. Kdo je věrný v maličkosti, je věrný i ve velké věci, a kdo je v maličkosti nepoctivý, je nepoctivý i ve velké věci. Jestliže jste tedy nebyli věrní v nespravedlivém mamonu, kdo vám svěří pravé bohatství? Jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? Žádný služebník nemůže sloužit dvěma pánům. Buď jednoho bude zanedbávat a druhého milovat, nebo se bude prvního držet a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“
Milí přátelé!
Ať žijí tuneláři! To by se chtělo říci po přečtení dnešního textu evangelia….A jsou nám zde dáni jako vzor ?!
Jak na to konkrétně vlastně ten správce šel? Prošel si to, co dělal, měl přístup k účtům – znal lidi, kteří pánovi dlužili, vytipoval si vhodné adepty a snížil jim dluh – účetně to bylo OK a pán to stejně nepozná – od toho měl účetní…jeho samého… A to by bylo, aby mu dlužníci zase časem nepomohli…a kdyby ne, možná je mohl i vydírat, že se i oni podíleli na podvodu….
A co je největší skandál – to není onen podvod, ale to, že ho pán pochválil – za šikovnost – proč ? protože chtěl posluchače vyprovokovat.
Zde není oslavována nepoctivost – to bychom nemohli znát učení Bible a desatera – 7.přikázání…jaké? Nepokradeš…:-), ale jde tu o prozíravost, šikovnost, schopnost v krizi nepodléhat marnosti a zmaru, nevzdávat to, ale zapojit své mozkové závity a svou chytrost a situaci – i když třeba šíleně těžkou – řešit.
To je totiž skvělý návod pro všechny, kdo jsou v zdánlivě bezvýchodné situaci – nevzdávat to – cum spiro, spero – dokud dýchám, doufám…
A nejde jen o nějakou ekonomickou krizi – i když nyní je to docela aktuální – ale třeba celkově životní, vztahovou, duchovní, krizi…. Mám nemoc? Tak to nevzdám, ale dělám, co můžu, někdy vůle a naděje udělá víc, než lék. Rozpadá se mi vztah? To není výzva k rezignaci, ale k úsilí, naděje trvá dlouho. A v duchovní oblasti? Ztrácím víru, naději, nemohu uvěřit? Pak prosím, hledám, čekám a je to otázka času a Boží milosti, jako i mé otevřenosti…To je to, co dnešní příběh chválí – bojovat, nevzdat to… V tom nám jsou děti tohoto světa příkladem…v úsilí po moci, penězi a slávě, které skončí… a nám jde o hodnoty věčné…..
Přitom jde o to, abychom také něco vsadili – ten podvodník už neměl co ztratit…, ale my v porovnání s věčnou spásou taky ne – co je konto v bance oproti věčnosti s Bohem? On investoval všecko co měl, tedy své kontakty a chytrost – co jsem ochoten vsadit, investovat já, co své spásy a do spásy svých blízkých?
Co nám v tom brání? Máme skvělý projekt záchrany světa, ale pořád nic moc výsledky, vadí v tom naše pohodlnost, strach a rezignovanost. K tomu P. Smith v knize Plná slávy /“povinná četba pro křesťany“/: Jestliže Bůh promluvil, jak to, že většina světa není přesvědčená ?…
lidi zaměňují církev za kněze, slyší, že odsuzujeme cizoložníky a vrahy a zloděje, ale ne vyděračské zaměstnavatele a politiky, kteří uzavírají kompromisy…, není to i tím, že káráme ty hříchy, k jejichž poukázání není zapotřebí velké odvahy?…Jaky vliv dobra by mohla ta víc jak miliarda křesťanů, kdybychom byli opravdovými následníky Krista? Ale leckdy ateisté uskutečňují lásku dokonaleji, než my….Církev zklamat nemůže, ale mohou zklamat její představitelé… to je – my všichni…
musíme být čistí, pokorní a stateční a vyzývat k ctnostem, které jsou nepopulární jako je i čistota a pokora…Musíme učit lidi, že křivda se nestane právem, i když ji dělá celé lidské společenství, musíme naléhat, na to, aby se ve školách učilo tzv. neužitečným předmětům, protože básnící nevedou války. Musíme zachránit svět… a to tak, když budeme nebojácně kázat celou nauku Kristovu, když budeme hlásat, že Bůh žádá od lidí, aby byli laskaví, a spravedliví jeden k druhému, právě tak, jako že je skutečně přítomen v NSO…, prostě aby lidi viděli, že naše víra je ospravedlněna našimi skutky…skutky lásky…..i k tomu opravdovému nasazení pro věc nás může vyzývat dnešní příběh…
a ještě jedna provokace – využít nespravedlivého mamonu – můžeme to brát všeobecně…peníze jsou indiferentní, ale my svou chamtivostí z nich děláme nespravedlivý mamon. Kvůli nim je člověk schopen i zabíjet…. Nespravedlnost vidíme i v tom, že každá uklízečka nebo zedník vykonají podobně námahy jako sportovec, který dostává od svých klubů třeba 100x víc než oni bezejmenní, že někdo si těžce vydělá na živobytí a jiný měl štěstí a hodně zdědil nebo mu stačí pár kliknutí na počítači a získá na burze za jeden den víc, než jiný za měsíc…
Ale i toto se nakonec dá využít k dobrému…vždyť těm, kdo milují Boha a bližního, vše(!) napomáhá k dobrému….
My prostě máme tu moc, že z věcí a příležitostí můžeme dělat věci i události zlé nebo dobré…kéž se daří to druhé…….