Print Friendly, PDF & Email

Mt 21,33-43 – Ježíš řekl velekněžím a starším lidu: „Poslyšte podobenství: Byl jeden hospodář a ten vysázel vinici. Obehnal ji plotem, vykopal v ní jámu pro lis a vystavěl strážní věž, pronajal ji vinařům a vydal se na cesty. Když se přiblížilo vinobraní, poslal k vinařům své služebníky vyzvednout z ní výtěžek. Ale vinaři jeho služebníky popadli, jednoho zbili, druhého zabili, třetího ukamenovali. (Hospodář) poslal tedy jiné služebníky, ještě ve větším počtu než poprvé, ale naložili s nimi zrovna tak. Naposled k nim poslal svého syna; myslel si: `Na mého syna budou mít ohled.’ Když však vinaři uviděli syna, řekli si mezi sebou: `To je dědic. Pojďme, zabijme ho, a jeho dědictví bude naše!’ A popadli ho, vyhnali ven z vinice a zabili. Až pak přijde pán té vinice, co asi s těmi vinaři udělá?“ Odpověděli mu: „Krutě ty zlosyny zahubí a svou vinici pronajme jiným vinařům, kteří mu budou ve svůj čas odvádět výtěžek.“ Ježíš jim řekl: „Nečetli jste nikdy v Písmu: `Kámen, který stavitelé odvrhli, stal se kvádrem nárožním. Učinil to Pán a v našich očích je to podivuhodné?’ Proto vám říkám: Vám bude Boží království odňato a bude dáno národu, který ponese jeho ovoce.“

 

Děti, dnes mi to nedá, abych nepřipomenul svatého Františka /patrona našeho papeže Františka/– žil pře 800 lety, v Itálii – protože maminka byla z Francie – říkali mu František – tedy Francouzek…tatínek z něj chtěl mít obchodníka, on chtěl být vojákem, rytířem, ale nakonec se ze snahy se proslavit neslavně vrátil domů nemocný a otřesený…a tak začíná jeho obrácení.. řekl si, když sloužit jako nějakému panu jako rytíř, tak tomu největšímu a rozhodl se sloužit Kristu…začal opravou malého kostela sv. Damiána u jeho rodného Assisi, pak se k němu přidali další bratři – žili v naprosté chudobě, pracovali rukama a hlásali víru v Pána Ježíše – křesťané tehdy jistě byli, ale bohatí křesťané byli moc vzdálení těm chudým a František ukázal, že být s Ježíšem může každý – bohatý I chudý – a ten druhý možná o něco víc…..miloval přírodu, zvířata, rostliny a všude poznával Boží přítomnost…tak až půjdete ven do lesa, tak si jako František vzpomeňte na Stvořitele a můžete pár slovy Bohu poděkovat za krásu přírody I celého světa….

A ještě něco pro ostatní:

Milí přátelé, musím se přiznat, že vinařství nijak zvlášť nerozumím. Dokonce ani vínu moc ne ale to vás asi nepřekvapí.. Jen z vyprávění vím, že péče o vinnou révu je pořádná dřina. Hezky to popisuje dnešní evangelium, kde majitel vinice – než vše pronajme jiným lidem – musí pozemek připravit, vyčistit, zasázet révu, obehnat ji plotem, připravit strážní věž i lis na ovoce a teď k tomu od jara do zimy těžká práce k ořezáváním, okopáváním, ochranou před mrazem a později před ptáky a jinými škůdci… Mám zkušenost několikrát z konviktu, kdy jsem strávili jeden den s našimi studenty v Hluku u Uherského Hradiště na vinici olomouckého arcibiskupství a pomohli při jedné směně od úplné tmy ráno do odpoledne sklízet ruladské šedé a další krásné odrůdy budoucího mešního vína. Jednou se mi podařilo dokonale ostrými nůžkami střihnout do prstu a měl jsem spoustu práce a s tím, aby bílé víno nezačalo být hodně červeným….

V každém případě těm kdo vínu i vinici rozumí, má k vínu osobní vztah, miluje ho, váží si ho i pro tu dřinu, která s tím souvisí. Ostatně I nedávno oslavený sv.Václav je v jedné z legend popisován, jako ten, kdo se staral o vinici, jejíž révu lisoval na víno pro mši svatou.

Trochu méně pochopitelný je pak příběh z dnešního podobenství o tom, jak pán vinice posílá služebníky a nakonec I syna k nájemcům, aby mu odevzdali výtěžek ze svého podnikání. Opakovaně nedostal nic, akorát jeho vyslanci byli zostuzeni, zmlácení nebo dokonce zabiti, včetně majitelova syna. Tady už tak nejde o znalost vína, jako o symbol Božího působení v tomto světě.

A nepotřebujeme tolik fantazie, abychom pochopili, že jde o symbolický příběh: majitel je Bůh, vinice je tento svět, nájemci jsme my, poslové jsou proroci, kteří připomínají lidem, kdo je tu pán a syn je Ježíš Kristus, který byl odmítnut, zabit – ukřižován.

Ježíš tady vlastně mluví o sobě.. jak mu asi bylo, když předem mluví o svém osudu, předpovídá smrt od těch, kterým přišel sloužit a které miluje? Ti si asi neumíme představit.. My naštěstí nevíme, co nás v budoucnosti čeká…Ježíš to věděl a nevzdal to…

Vám bude vzato a dáno jiným – říká Ježíš – Židé x pohané, křesťané x nevěřící….my nejsme lepší…..co s tím uděláme? Mějme pokoru a neberme víru jako privilegium, ve kterém si budeme připadat jako lepší. Spíš naopak – kdo hodně dostal, víc se taky od něj čeká….Mějme zodpovědnost vůči Bohu I lidem – náš příklad může udělat hodně pro víru druhých.

Co to znamená odvádět nájemné Bohu? Nic nám tu nepatří….ať to máme sebelépe ošéfované smlouvami, zapsané v matrikách nebo na katastrálních úřadech. Až umřeme, vše tu necháme…Je nám vše jen propůjčeno, abychom zvelebovali svůj život i prostředí….Tím nejlépe splácíme nájem, že zhodnocujeme to, co nám dal, že se spolupodílíme na Božím království…. Jednou nám to bude patřit jako Božím spoludědicům, ale nejdříve musíme vše dát – nelpět na ničem a nikom, jen na Bohu…

Nově: