Mk 10,35-45 – K Ježíšovi přistoupili Zebedeovi synové Jakub a Jan a řekli mu: „Mistře, rádi bychom, kdybys nám splnil, oč tě požádáme.“ Odpověděl jim: „Co chcete, abych pro vás udělal?“
Řekli mu: „Dej, ať v tvé slávě zasedneme jeden po tvé pravici a druhý po tvé levici.“ Ale Ježíš jim řekl: „Nevíte, co chcete. Můžete pít kalich, který já piji, nebo dát se ponořit v křest, ve který já budu ponořen?“ Oni mu odpověděli: „Můžeme!“ Ježíš jim řekl: „Kalich, který já piji, pít budete, a v křest, ve který já budu ponořen, ponořeni budete. Ale posadit po mé pravici nebo levici není má věc, nýbrž je pro ty, kterým je to připraveno.“ Když to slyšelo ostatních deset, rozmrzeli se na Jakuba a Jana. Ježíš si je zavolal a řekl jim: „Víte, že ti, kdo se pokládají za panovníky, tvrdě vládnou národům a velmoži jim dávají cítit svou moc. Mezi vámi však tomu tak nebude. Ale kdo by chtěl být mezi vámi veliký, ať je vaším služebníkem, a kdo by chtěl být mezi vámi první, ať je otrokem všech. Vždyť ani Syn člověka nepřišel, aby si nechal sloužit, ale aby sloužil a dal svůj život jako výkupné za všechny.“
Milí přátelé,
tak máme už týden po volbách… a konečně máme za sebou i předvolební kampaň, ve které se politici jeden přes druhého předháněli ve slibech, jen když budou zvoleni a získají nějaký vliv a postavení. Bohužel asi málo z těchto politiků – i když věřím, že takoví jsou – toto chápou jako službu a ne jako zisk moci. Podobně na tom byli Boanergés, tedy „hromoví“ apoštolové Jakub a Jan, kteří chtěli u Ježíše pojistit nějaké vlivné místo – po levici a po pravici, protože ještě Ježíše vůbec nepochopili.
Ano, to je ten Mesiáš. Ale on nejde vyhrát Parlamentní, ani žádné jiné volby. On ty tři roky nedělá žádnou předvolební kampaň, ale on prostě lidi připravuje na Boží království, které na jedné straně už tu je /v čistých a otevřených srdcích/a na straně druhé se naplní až na konci časů /v nebi/. Prostě, kdo můžeš pochopit, pochop….
Všimněme si, jak to vnímají ostatní apoštolové – zlobí se na Jakuba a Jana – oni chtějí něco víc, než my, je to na náš úkor…ale to možná odhaluje, že i ostatní mohli mít podobné představy, jak to bude vypadat, až se Ježíš ujme své moci Božím království….
A tak Ježíš místo ministerských křesel mluví o oběti, utrpení a službě – tedy o realitě království, které zde buduje. Není to na úkor druhých, není to o seberealizaci, je to o sloužící lásce, kterou projevil Bůh k nám a chce, aby se ukázala i mezi námi navzájem….jiná cesta není…
Všimněme si například Josefa Egyptského, který jako mladík sní o tom, jak se mu budou všichni klanět a budou mu sloužit – starší bratři a dokonce i otec – a právě on se dostane do pozice otroka a časem i vězně… Ale když prošel touto víceletou lekcí pokory a služby druhým, tak teprve potom se může stát vládcem, a také zachráncem – být po pravici faraona se skutečnou výkonnou mocí – jak Egypta, tak i okolí. Josef má vliv na distribuci životně nutného obilí pro hladovějící. Je si po všech životních zkušenostech moc dobře vědom, že jen Bůh vše řídí a je si také vědom, že toto jeho nové postavení nemá proto, že si ho vysnil, ani ne proto, že je tak schopný, ani proto aby vládl, ale prostě Bůh ho zde má jako spolupracovníka na záchraně světa….
Safenat paneach – zachránce světa – to je titul, který mu dal sám faraon.
Jeho příběh, je vlastně i příběh zmiňovaných apoštolů …
Prakticky všichni po Ježíšově smrti a zmrtvýchvstání poznali, co je jejich úkolem- šířit Boží království i za cenu oběti, utrpení a pronásledování a téměř u všech i oběti vlastního života. A to, že to přijali je učinilo opravdu velkými, a nyní mají podíl na Boží vládě po Boží pravici…všichni ! -a ne na úkor druhých. Toto jim už nikdo nevezme…
A Josefův příběh, je i příběh nás všech. Všechny ambice Bůh v našem životě dává do reality a my časem poznáváme, že není důležité být první ze všech, že není důležité vítězit nad druhými, jako spíše nad sebou a že naším posláním není moc, ale služba a v tom je naše důstojnost i velikost. Nejde o nějaké ponižování, ale spíše o nalezení velikosti v lásce k druhým. Kdo je užitečný druhým, je velký, kdo žije jen pro sebe a je užitečný jen pro sebe, je jakoby prázdný a zbytečný pro tento svět a to je pak katastrofa…
Buďme služebníky, přáteli, buďme jako Josef, jako apoštolové – po jejich obrácení, buďme jako sám Ježíš…..