Print Friendly, PDF & Email

Mk 10,46-52 – Když Ježíš a jeho učedníci s velkým zástupem vycházeli z Jericha, seděl u cesty slepý žebrák – Timaiův syn Bartimaios. Jakmile uslyšel, že je to Ježíš Nazaretský, začal volat: „Synu Davidův, Ježíši, smiluj se nade mnou!“ Mnozí ho okřikovali, aby mlčel. On však křičel ještě víc: „Synu Davidův, smiluj se nade mnou!“ Ježíš se zastavil a řekl: „Zavolejte ho!“ Zavolali tedy toho slepce a řekli mu: „Buď dobré mysli, vstaň, volá tě!“ On odhodil plášť, vyskočil a přišel k Ježíšovi. Ježíš se ho zeptal: „Co chceš, abych pro tebe udělal?“ Slepec odpověděl: „Mistře, ať vidím!“
Ježíš mu řekl: „Jdi, tvá víra tě zachránila!“ A ihned začal vidět a šel tou cestou za ním
.

Milí přátelé,

Ježíš na svých cestách také prochází městem Jericho – není příliš velké – ale je tu spousta datlových palem dnes tu je asi 17 tisíc obyvatel město je krásná, zelená oáza v kamenité judské poušti. Jen minimálně tu prší, ale jdou zde dobré podzemní prameny. Za doby Heroda Velikého i za Ježíše, zde byla velká výstavba, existovaly tu lázně na zimu- jakési izraelské Karlovy Vary… Nejsou zde mrazy, tepl. ani v zimě nejde pod 8°C. Jericho leží asi 30 km od Jeruzaléma /700m nad mořem/ a přitom je městem postaveným nejníže na světě /asi 250 pod mořem/. Protože  je stále osídleno nejméně 11 tisíc let je i nejstarším městem na světě.

Je zvláštní, že toto krásné město zahrad a sadů a lázní – město spíše bohatých- Ježíš vůbec navštěvuje – nevyhýbá se nikomu, i bohatí potřebují spásu….:-). Jde s ním velký zástup lidí. Ježíš přitahoval kázáním i velikými skutky a možná, že také ho doprovázeli na cestě na Velikonoce do Jeruzaléma. Jericho bývalo poslední zastávkou před putováním do hornaté metropole a kupodivu zde narazil na žebráka.

Ovšem mohlo by se říci, že právě zde, mezi boháči, by slepý Bartimaios mohl najít dobré rito….Je to otázka, zdá se totiž, že leckdy vstřícnější jsou chudí, než boháči…Bartimaios –je hendikepovaný dvakrát – slepý a žebrák…

Snad nejhorší deficit ze smyslů se právě týká slepoty…člověk je pak v mnoha věcech odkázaný na pomoc druhých – i dnes,  a zvláště tehdy… A pak, když se nemá jak živit, tak je odkázaný i na  milosrdenství ostatních lidí… je omezen ve svém vnímání, ale zřejmě o to lépe slyšel, cítil a vnímal okolí ostatními smysly. A zároveň jeho sebevědomí bylo otřeseno, když se cítil být druhým na obtíž…A jak se tehdy chápala lidská bída? Lidé si říkali:  Bůh jistě ví, za co ho trestá…kdyby byl spravedlivý, má se jistě dobře….Bartimaios mohl v tom všem rezignovat nebo zatrpknout. Zdá se že do ani jednu z těch pastí  nepadl, ale prostě koná, co může a čeká, doufá a jednou se dočká a pak dělá maximum.

Ježíši? Volá, křičí, aby na sebe upozornil – Ježíš si ho mohl všimnout sám, ale byl v davu lidí…slepec mu v tom jde jaksi vstříc… Upřímně řečeno, nemá co pokazit. Horší to nebude a on prostě věří, že Ježíš mu může pomoci. Je to takový příklad důvěryplné prosby. Když se modlím, volám opravdově, usilovně a s důvěrou?  A to ho ještě ostatní okřikují, ať neotravuje…Nepřipadal jim natolik důležitý, aby na sebe musel upozorňovat a Mistra zdržovat.

Možná i mne se zmocní myšlenky, co na mně Boha může zajímat? – Bude  mít zájem, čas a chuť pomáhat právě mně? Ano, právě mně, pro mne přišel, svým způsobem jsem pro něj nenahraditelný a jedinečný….nenechme se odradit pochybnostmi, když to dlouho trvá, i Bartimaios se načekal.

Ježíš se zastaví a zavolá ho, nejde k němu- to není jeho pohodlnost nebo pohrdání – to je výzva pro slepce i pro diváky. Slepec jde, i když asi klopýtá a potřebuje pomoc druhých, a přitom vše odhodí, i plášť, vše co má – vše vsadí na jednu kartu. Kdyby Ježíš nepomohl, přijde i o svůj oděv a přikrývku, pro žebráka to byl majetek životního významu a nebo – už toto nebude potřebovat, protože mu bude pomoženo a stane se soběstačným…On nečeká až zahřmí, ale volá a jde – dělá vše možné.  Je to výzva i pro diváky, aby jim Ježíš ukázal, jak velkou víru ten slepec má, že ve skutečnosti vnitřně vidí víc a hlouběji, než ostatní zdraví lidé….

Podobně Ježíš jednal třeba s Kananejskou ženou, kterou zdánlivě odmítl, aby ji vzápětí pomohl a nakonec ji v její víře dal za příklad ostatním….

A ještě na dokončení svědectví: Co chceš? – ptá je Ježíš. Řekni to sám – nazvi svůj problém- hledej, pochop přijmi a dej vše Bohu…To je cesta k řešení našich problémů – přijmout je a v Bohu řešit.

Bartimaios je uzdraven a hned jde za Ježíšem, už neřeší odložený plášť, ani žebráckou živnost, zajímá ho Ježíš -. to je jeho bohatství, jeho zájem, radost.

Volejme k němu, buďme vstřícní k ostatním, volejme i za ostatní a věřme..že Bůh jednou půjde i kolem nás….

Nově: