Mt 5,1-12a – Když Ježíš uviděl zástupy, vystoupil na horu, a jak se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci. Otevřel ústa a učil je: „Blahoslavení chudí v duchu, neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení plačící, neboť oni budou potěšeni. Blahoslavení tiší, neboť oni dostanou zemi za dědictví. Blahoslavení, kdo lační a žízní po spravedlnosti, neboť oni budou nasyceni. Blahoslavení milosrdní, neboť oni dojdou milosrdenství. Blahoslavení čistého srdce, neboť oni budou vidět Boha. Blahoslavení tvůrci pokoje, neboť oni budou nazváni Božími syny. Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost,neboť jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám připisovat každou špatnost;radujte se a jásejte, neboť máte v nebi velkou odměnu.“

Přátelé, všimneme si pár detailů z evangelia:

Ježíš je na hoře – podobně jako dostal Mojžíš ve SZ na hoře Džabal Músa na Sinaji Desatero, tak nyní Ježíš pronáší svou nejdůležitější řeč taky na hoře……ale i jinde v NZ se vše odehrává na hoře– proměnění, hora Kalvárie, nanebevstoupení atd….

Jsou tam zástupy lidí, jistě ho neposlouchali jen vybraní žáci, ale I ostatní lidi…jak asi musel mít Ježíš zvučný hlas, když bez ozvučení mu rozuměli… možná si to předávali ústně mezi sebou dál….

Blahoslavení? Dnes česky bychom řekli – “šťastní jsou ti”, kdo takto žijí…a jak to říká slavná Parabible?

At žijí…duchovní amatéři, ti, kterým zbyli oči pro pláč, kdo si nechtějí nic urvat, kdo se nesmířili s bezprávím, kdo jsou citliví ke druhým, kdo v srdci zůstali dětmi, kdo přinášejí smíření, ať žijí vězni svědomí.-..

Proč chudí v duchu? Jsou si na rozdíl od pyšných nadutců moc dobře vědomi, že bez Boha nejsme nic a jsou otevřeni pro Boží obdarování – a tak nejsou plni sami sebe, ale Boha…

Proč plačící – to je přece divné…Ale to je ukázka toho, že všechny slzy Bůh jednou setře z naší tváře, že všem bolestem dá smysl, že každé trápení nakonec přinese útěchu a odměnu, když zůstaneme věrní Bohu

Proč tiší? Kdo hlučně upozorňuje jen na sebe – svědčí o skutečně prázdnotě – nejvíc duní prázdný sud… nemáme zapotřebí si vydobývat přízeň na úkor druhých – věříme, že Bůh dá, co potřebujeme všem – prostě dělejme co můžeme, ale ocenění nechme na Bohu….

Proč hladovějící a žíznící? Co je na tom tak šťastného? Je krásné vědět, co potřebuju ke štěstí a vědět, kde to najdu – a kdo opravdu hladoví po tom být dobrý – aby byl podobný Bohu, usiluje o to navzdory svým opakovaným chybám, je na dobré cestě ke štěstí….

Proč milosrdní? – Protože nás to tolik nestojí, ale uděláme radost druhým, která se vrátí I nám. Nemusí to být nic velkého – třeba přeslechnout rýpnutí, usmát se, poděkovat, pozdravit, tiše zavřít dveře, vyslechnout…..

Proč čistí? Nejde jen o to se dobře mýt a dezinfikovat nebo neříci žádné sprosté slovo. Jde o to, abychom se snažili být vnitřně pravdivými, pro Boha průzračnými, na nic si nehrát….

Proč tvůrci pokoje? Protože Bůh nám dal určité schopnosti a vyzývá nás, abychom jich pořádně využili nejen pro sebe, ale I pro druhé, abychom spolu s ním přijali spoluzodpovědnost za tento svět a nečekali na druhé, co udělají…..

Proč pronásledovaní pro spravedlnost? Být postihován pro zločiny není žádná zásluha, ale věc spravedlnosti, ale umět něco obětovat, statečně vydržet pro něco, čemu věřím, co mám opravdu rád – to dává taky hodnotu mému životu…Jak se říká – život mám smysl tehdy, když mám něco, pro co jsem schopen obětovat vše – třeba vlastní život….

Všechna tato blahoslavenství nás přibližují Bohu I lidem. Jaká je to radost žít v blízkosti Boží a jaká je to radost být ve společenství svatých! Je to skutečnost, která vlévá celému našemu životu jinou dimenzi. Nikdy nejsme sami! Jsme součástí duchovního spojenectví, kde vládne hluboká solidarita: dobro každého je ku prospěchu všem a naopak, společné štěstí ozařuje jednotlivce. Je to tajemství, které do určité míry můžeme zakoušet již v tomto světě, v rodině, v přátelství, zejména v duchovním společenství církve.

Benedikt XVI. 1. 11. 2009

Toto vše bych přál I já vám všem – žijme tak,abychom jednou mohli být naplno ve společenství Božích svatých….

Nově: