Print Friendly, PDF & Email

Lk 1, 26-38 – Anděl Gabriel byl poslán od Boha do galilejského města, které se jmenuje Nazaret, k panně zasnoubené s mužem jménem Josef z Davidova rodu, a ta panna se jmenovala Maria. Anděl k ní vešel a řekl: “Bud’ zdráva, milostiplná! Pán s tebou!” Když to slyšela, ulekla se a uvažovala, co má ten pozdrav znamenat. Anděl jí řekl: “Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha. Počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Bude veliký a bude nazván Synem Nejvyššího. Pán Bůh mu dá trůn jeho předka Davida, bude kralovat nad Jakubovým rodem navěky a jeho království nebude mít konce.” Maria řekla andělovi: “Jak se to stane? Vždyť muže nepoznávám.” Anděl jí odpověděl: “Duch svatý sestoupí na tebe a moc Nejvyššího tě zastíní. Proto také dítě bude nazváno svaté, Syn Boží. I tvoje příbuzná Alžběta počala ve svém stáří syna a je už v šestém měsíci, ačkoli byla považována za neplodnou. Vždyť u Boha není nic nemožného.” Maria řekla: “Jsem služebnice Páně; ať se mi stane podle tvého slova.” A anděl od ní odešel.

 

Chaire Maria – buď zdráva, Maria nebo raduj se Maria – to je hodně zvláštní pozdrav.  Židé se zdravili Šalom – pokoj, ale Řekové – tedy pohané – znali tento pozdrav chaire...takže už z tohoto úvodu mohli poznat, že evangelium – radostná zvěst o vykoupení, se netýká jenom Židů, ale i pohanů, tedy všech.

Co vlastně znamená ta výzva – raduj se Maria?

Dá se symbolický říci, že to jsou první slova Nového zákona – nové doby – evangelia, tedy radostné zvěsti….o tom, že Bůh přichází mezi nás. Zde je nám skrze vtělení Bůh tak blízko, že je bezbranným malým dítětem a může se mu tykat…Ano! My si tykáme s Bohem!!!

Papež B.XVI. k tomu to píšeŘekové vnímali, že je obklopují nejrůznější božstva, jedno v protikladu ke druhému. Tak se jich zmocňoval strach, že pokud učiní něco, aby si naklonili jedno božstvo, druhé se možná urazí a bude se mstít. Žili proto ve světě naplněném strachem, obklopeni nebezpečnými démony, aniž by kdy mohli poznat, jak se před těmito protikladnými silami ochránit. Byl to svět plný strachu a opravdové temnoty. A nyní slyšeli slova: „Raduj se, tito démoni nejsou ničím, existuje pravý Bůh a tento pravý Bůh je dobrý! Miluje nás, zná nás, je s námi, a je s námi dokonce tak, že se stal tělem!“ Tuto velikou radost zvěstuje křesťanství.

Možná si říkáme, jo, to bylo dobré kdysi pro Řeky…ale není dnešní svět tehdejšímu podobný? V něčem jistě – taky je tady spousta strachu a obav- co a jaký má v mém životě vlastně smysl… a vědomí, že je tady Bůh, která má o nás zájem a přichází pro každého z nás, to je radost i dnes pro všechny lidi…. A my jsme toho svědky.

Maria se pak hned vydala za Alžbětou, aby s ní sdílela tuto radost – i my v adventu se máme učit předávat a sdílet tuto radost s druhými.

Neboj se… na Marii Bůh seslal s radostí zároveň obrovskou zodpovědnost – proto slyší ta slova, který jsou v Bibli mnohokrát – neboj se….ano, ty máš být matkou Vykupitele světa….ty mladičká dívka máš sama toto unést, ale jak říká i Benedikt XVI: neboj se, ano ty neseš Boha, ale také Bůh nese tebe – neboj se….opakuje se to při útěku do Egypta – neboj se jsem s tebou, v Jeruzalémě při hledání Ježíše, když ho lidi považovali za blázna, když byla pod křížem, když ho držela mrtvého v náručí… neboj se – jako ozvěna – a přece přese všecko – má láska bude mít poslední slovo….

To neboj se se týká i nás – navzdory tomu, že jsme tak pojištěni a zajištěni v současném světě – koronakrize nás poučuje, jak jsme zranitelní… jistě každý občas zažíváme něco dalšího, co nás přesahuje, zavaluje, válcuje –  a  jednou – všichni budeme v bezmoci odcházet z tohoto světa a do toho tak přichází Boží ujištění – neboj se, jsem s tebou…

Ať se stane – každý den říkáme v Otčenáši – Buď vůle tvá….je to jedno velké „ano“ vůči Bohu. Bible nám naznačuje, že první lidé – Adam s Evou řekli „ne“, Boha odsunuli stranou, tím otevřeli dveře hříchu a vině…My když souhlasíme sv Boží vůli – tak zároveň to může být  těžké – v nemoci, problémech, různých krizových situacích doma, v práci,  vůbec ve světě…

Benedikt k tomu poznamenává: Zpočátku to může připadat jako nesnesitelné břemeno, jho, jež nelze unést. Ve skutečnosti ale Boží vůle není břemenem. Boží vůle nám dává křídla, abychom mohli vzlétnout do výšin, a tak se mohli společně s Marií odvážit otevřít Bohu bránu vlastního života i my. Brány tohoto světa otevřeme tak, že řekneme „ano“ vůči jeho vůli, s vědomím, že tato vůle je skutečným dobrem a povede nás k pravému štěstí.

A to nejsou fráze – Maria, apoštolové, světci – žili maximálně podle Boží vůle a rozhodně nevypadali frustrovaně nebo nešťastně…jejich živit nebyl jen úsměv a radost, ale měl smysl a byl naplněný….to bych přál i nám všem….

Nově: