Jan 10,11-18 – Ježíš řekl: „Já jsem pastýř dobrý! Dobrý pastýř dává za ovce svůj život. Kdo je najatý za mzdu a není pastýř a jemuž ovce nepatří, (jak) vidí přicházet vlka, opouští ovce a dává se na útěk – a vlk je uchvacuje a rozhání – vždyť (kdo) je najatý za mzdu, tomu na ovcích nezáleží. Já jsem dobrý pastýř; znám svoje (ovce) a moje (ovce) znají mne, jako mne zná Otec a já znám Otce; a za ovce dávám svůj život. Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. Také ty musím přivést; a uposlechnou mého hlasu a bude jen jedno stádce, jen jeden pastýř. Proto mě Otec miluje, že dávám svůj život, a zase ho přijmu nazpátek. Nikdo mi ho nemůže vzít, ale já ho dávám sám od sebe. Mám moc (život) dát a mám moc ho zase přijmout. Takový příkaz jsem dostal od svého Otce.“
Milí přátelé, dnes je den modliteb za nová duchovní povolání je to tzv. Neděle dobrého pastýře. Je to jasné i z dnešního evangelia.
Nicméně přiznám se, že vždy, když při pohřbu čtu po mši sv. modlitbu u rakve zesnulého, tak je tam také formulace o Ježíšovi, který se jako pastýř obětoval za své ovce – tak mám trochu divný pocit, jak to asi vnímají lidé „nekostelní“, kteří naši „církevní češtinu“ moc neovládají…To se fakt ti katolíci vnímají jako ovce? To ani trochu neuvažují, to se prostě nechají jen tak vést jako stádo? To je přece tak pokořující….A pokora se dnes – v době seberealizace – zrovna nenosí.
Problém je v tom, že naše civilizace už ovce většinou moc nezná – , umějí se chovat stádovitě, ale jak potvrzuje sám Ježíš, nejdou za každým, ale dobře rozpoznají hlas svého pastýře….Někdy mám pocit, že s námi lidmi je to mnohem horší, než s ovcemi… Jak často a opakovaně naletíme pokušením, pomluvám, reklamám, falešným zprávám….a těžko rozpoznáváme co je dobré a co je pravdivé…, kdy k nám promlouvá dobrý pastýř a kdy vlk…
Žijeme v době, kdy je tolik věcí zapovězených…A my to prostě musíme respektovat. Ne proto, že jsme nemyslící ovečky, ale protože tím chráníme druhé i sebe. To, že máme také omezené možnosti fyzicky být na bohoslužbách – nezvykli jsme si na to až moc snadno? Není to fakt pohodlné? Na jedné straně díky za živé přenosy, na straně druhé osobní účast na mši svaté je nenahraditelná a pokud je to jen možné, využívejme toho – když ne v neděli, tak ve všední dny… Jinak tento půst je možná pozváním k tomu, abychom více spolucítili s těmi, kdo dlouhodobě nemohou ke svátostem i mimo pandemii…rozvedení nebo lidi v jiné složité situaci… jde i o těžce nemocné, nechodící, ty, kteří se na mši nedostanou vůbec….Hlavní je ale být v přítomnosti Boží – třeba i doma.
Ježíš je zde pro všechny – i pro ovce mimo jeho ovčinec…že by se jednalo o mimozemšťany? Nekřesťany? Tedy i muslimy nebo buddhisty, ateisty, komunisty, jehovisty? Ano, jde o všechny – Bůh stvořil každého člověka, celý svět a na všech mu záleží…nedělá rozdíl mezi lidmi a jako kdysi upozornil Jonáše v pohanském Ninive, že mu záleží na všech lidech, tak to platí i dnes. Také platí, že nikdo nepřichází k nebeskému Otci jinak, než skrze Ježíše Krista, ať vědomě nebo jinak…
Teď jde o to, jestli i my jsme těmi, kdo přivádějí druhé ke Kristu….svým životem a příkladem.
V dnešním evangeliu se také píše o vlku… Když měli v pražské arcidiecézi jako biskupa kardinála Vlka – bylo o čem mluvit – nyní je tento pastýř ve věčném ovčinci u Boha. Věřme. Ale jaci jsou ti vlci s malým „V“? Před kým máme být na pozoru? Spíše než před lidmi – bych to bral jako ostražitost vůči zlým myšlenkám, pokušením, zlému duchu, který jako šelma obchází, hledá co by pohltil, zmařil….Jsme stále na cestě, jsme stále v určitém duchovním boji a velký omyl by byl, kdybychom si mysleli, že když si ničeho nebudeme všímat, tak nás to nebude trápit….ten zlý si všímá všech, zvláště těch, kterým o něco jde.…. A tak – jako ty ovečky – naučme se rozlišovat – co nám přináší pokoj, radost, smíření – to je od Boha. A to, co rozděluje, pokoj bere, je od Zlého. Vždy, když jdeme večer spát zkusme přemýšlet, z čeho máme v odstupu radost, co přineslo jednotu a pokoj nebo jejich opak….a toto zpytování svědomí pomůže v příštím rozlišování a rozhodování….znovu opakuji, že nejde o boj, proti lidem, ale duchovním mocnostem….A i když nějaký člověk koná zlo, my bojujeme se snahou tomu člověku pomoci a ne ho zničit nebo ignorovat. Příkladem i pomocí nám v tom vždy bude dobrý pastýř Ježíš, který za nás /za všechny!!!/dal svůj život a vede nás na dobré pastviny….