Print Friendly, PDF & Email

Jan 10,1-10 Ježíš řekl: „Amen, amen, pravím vám: Kdo nevchází do ovčince dveřmi, ale vniká tam jinudy, to je zloděj a lupič. Kdo však vchází dveřmi, je pastýř ovcí. Vrátný mu otevře a ovce slyší jeho hlas. Volá své ovce jménem a vyvádí je. Když všechny své ovce vyvede, jde před nimi a ovce ho následují, protože znají jeho hlas. Za cizím však nikdy nepůjdou, ale utečou od něho, protože hlas cizích neznají.“ Ježíš jim pověděl toto přirovnání, ale oni nepochopili, co jim tím chce říci. Ježíš proto řekl znovu: „Amen, amen, pravím vám: Já jsem dveře k ovcím. Všichni, kdo přišli přede mnou, jsou zloději a lupiči, ale ovce je neuposlechly. Já jsem dveře. Kdo vejde skrze mě, bude zachráněn; bude moci vcházet i vycházet a najde pastvu. Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a působil zkázu. Já jsem přišel, aby měly život a aby ho měly v hojnosti.“

Milí přátelé,

co vás napadne, když řeknu slovo ovce – /i když nejsme zrovna u Bortelových ve Skutíčku …? / to bude mnoho věcí i u nás ostatních, a krásná hustá srst, bečení, možná u některých zvonek na krku, ovčí sýr, pastvina, a taky třeba vlk nebo pastýř….

Žijeme v době velkého sebevědomí. Kdybych prohlásil, že jsme stádo ovcí, tak to budeme považovat za urážku – přece nejsme ovce nebo berani, kteří nemyslí a jen jdou tam, kam je dovede jejich pastýř. A přece – Ježíš využívá tohoto příkladu, aby ukázal vztah mezi námi lidmi a Vykupitelem.

Ono ovečky ve skutečnosti nejsou bezhlavým stádem, ale jsou těmi, kdo se samy rozhodnou, koho chtějí poslechnout a respektovat a koho ne – Ježíš sám říká, že ovce slyší a poslechnou hlas jen svého pastýře. Někoho, komu opravdu věří. Kdo si zaslouží jejich důvěru….

Svým způsobem ovce jsou velmi schopné, protože poznají svého pastýře podle hlasu, za cizím opravdu nepůjdou….otázkou je, jakými ovcemi – když už…jsme my? Ježíš dobrý pastýř nás volá do své blízkosti – my si ho poslechneme, ale pak často jdeme po svých – na rozdíl od ovcí, které svého pastýře následují….jsme otupělí, nechápeme, co je pro nás nejlepší.

Ovšem tím si koledujeme o to, že nalítneme reklamu rádoby-pastýřů, kteří jsou ve skutečnosti zloději a lupiči…kolik směrů, systémů a myšlenek nabízí tento svět – jak jsou lákavé – styl života, užij si, o nic se a o nikoho nestarej, urvi co se dá….nabízí pozlátko, které ale nikdy nedá opravdovou dobrou pastvu…jako víte i vy děti, že když se budeme živit akorát čokotyčinkami, tak zdraví nebudeme…podobně je to po duchovní stránce – uchází se o nás esoterika, všelijaké politické systémy, nabídky, názory….

Bohužel v době Ježíšově to byli zákoníci – duchovní představitelé Židů, kteří měli svou představu, co jak má vypadat, jak mají lidí žit, jak mají hledat Boha, jak má Bůh hledat člověka – Ježíš se jim do toho nevešel a nevešel se jim tam ani uzdravený slepec u rybníka Siloe – když Ježíše hájil, tak ho vyženou…nechají ho být, zavrhnou ho…. To by opravdový rodič, pastýř, přítel, nikdy definitivně neudělal…a Ježíš je ten, který tiše a nenápadně a hlavně nenásilně toho vyhnaného muže sám vyhledal a nabízí mu poznání pravdy – v něm se ten uzdravený sejde s vykupitelem a přijme ho za svého pastýře….nechal ho projít zkouškou, ale neopustil ho- nabízí mu pomoc….

A jak se projeví ten, do patří do Kristova ovčince? Ten, kdo je zachráněn, už se nebojí, jako se ten slepec nebojí vyznat Ježíše za cenu odsouzení. Prostě poznal pravdu, poznal dobro, nemá co hledat dalšího, nemá se čeho bát, ví, že on je s ním…

přiznám se, že když jsem šel potřetí na operaci, a pak do Luže, tak obzvláště v Luži jsem první dny prožíval velmi úkorně, náročně, měl jsem pocit že to tam ty dva měsíce nevydržím….mimochodem před tím jsem nic takového neprožíval….dalo mi to pár dnů dost zabrat, ale pořád tam byl kdesi na dně pocit, on o tom ví, můj pastýř je se mnou nenechá mne jen tak – teď musím projít malou zkouškou trpělivosti, ale má to cenu…..Ostatně posílal mi tam návštěvy – zvl. obětavý bratr se snažil – úspěšně – soutěžit se sestrou, kdo častěji mne tam zkontroluje:-)

Ježíš má právo být nazýván tím dobrým pastýřem, protože ne my, ale on nese na svých bedrech veškeré nebezpečí. On přišel na svět ne jako nějaký nelítostný obchodník, který hledá, jaký užitek by z nás mohl mít…čekalo ho často nepřijetí, nepochopení, lhostejnost, odpor, utrpení a smrt….a tohle jako dobrý pastýř podstupuje, aby byl co nejvíc nápomocen nám…

On přišel, abychom měli život a abychom ho měli v hojnosti, pořádně, naplno, když už mu uvěříme a budeme ho následovat, tak to bude stát za to….

Nově: