Print Friendly, PDF & Email

Mt 5,38-48

Ježíš řekl svým učedníkům: „Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Oko za oko a zub za zub.’ Ale já vám říkám: Neodporujte zlému. Spíše naopak: Když tě někdo udeří na pravou tvář, nastav mu i druhou; a tomu, kdo se chce s tebou soudit a vzít tvé šaty, tomu nech i plášť; a když tě někdo nutí, abys ho doprovázel jednu míli, jdi s ním dvě. Tomu, kdo tě prosí, dej a od toho, kdo si chce od tebe vypůjčit, se neodvracej. Slyšeli jste, že bylo řečeno: ‘Miluj svého bližního’ a měj v nenávisti svého nepřítele. Ale já vám říkám: Milujte své nepřátele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují. Tak budete syny svého nebeského Otce, neboť on dává vycházet svému slunci pro zlé i pro dobré a sesílá déšť spravedlivým i nespravedlivým. Jestliže tedy milujete ty, kdo milují vás, jakou budete mít odměnu? Copak to nedělají i celníci? A jestliže pozdravujete své bratry, co tím děláte zvláštního? Copak to nedělají i pohané? Vy však buďte dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“

Milí přátelé, dá se vůbec neodporovat zlému? Když nám někdo ublíží, tak automaticky prožíváme křivdu a odpor, dokonce chuť oplatit – a my máme nastavovat druhou tvář? Když je někdo vtěrka a otravuje vás nebo si chce půjčit a vy tušíte, že to bude půjčka nenávratná a třeba i zneužitá k hloupostem…..tak cítíme, že je třeba udělat s takovou věcí krátký proces …ostatně, jak to bylo ve filmu Anděl Páně? Panna Maria se přimlouvala za nešikovného anděla Petronela, který na co šáhl pokazil, a nedělal, co po něm Pán chtěl, tak Bůh Otec pronáší něco v tom smyslu, že je sice nejvýš milosrdný, ale blbce z něj nikdo dělat nebude…

Opravdu, byl by asi omyl, kdybychom si mysleli, že křesťanský – dobrý život je totéž, co dobrohloupost a naivita… věřím, že Bohu jsou milí lidé, kteří přemýšlejí, kteří něco pořádného hledají a nenechají se opít rohlíkem…

Ten příběh ukazuje na podstatnou věc – MILUJTE…kohokoliv, kdykoliv, kdekoliv – dávejte lásku a dobro – ať se vám dostane odpovědi nebo ne…. jako je slunce sluncem právě tehdy, když vydává teplo a světlo, tak my lidé se stáváme naplno lidmi, když – jako Bůh – milujeme, když se snažíme ve všech lidech vidět bratry a sestry – i když každého jiným způsobem….ostatně Ježíš po nás chce, abychom napodobili dokonalost nebeského Otce….To je nad naše síly…Bůh to ví a proto nám jde vstříc…..

Například ve svátostech…..tak nám dává účast na své dokonalosti…svátosti jsou prostředky, jak mít účast na Božím životě, jak žít v Boží milosti posvěcující – abych to řekl česky….žít v přátelství s Bohem

Jako modlitba je základ kontaktu s Bohem – živí přátelství, tak svátosti jsou duch.vitamíny, které v důležitých situacích života dostáváme.

Sedmička je číslo plnosti…takže v 7 svátostech se nabízí plnost darů od Pána – nekatoličtí křestané mají křest, manželství, ale ostatní svátosti mnohdy chybí – je to dar, že tady můžeme mít účast na všem, co Bůh nabízí…ale pozor – může se stát, že člověk, který nemá tolik možností, z nich žije víc a lépe, než ten, kdo má plnost příležitostí a nevyužije jich….Nestačí, že máme v našich chrámech bohatě prostřené stoly, záleží na tom, jak jich využijeme.

Křest, biřmování a kněžství – jsou jednou za život – dávají nezrušitelné znamení na duši, proměňují ji – jako když se z dítěte stane muž nebo žena, je to nevratné….a neopakovatelné, manželství zpravidla také, sv. nemocných je spíše také výjimečnou záležitosti, takže když o někom řekneme, že žije svátostným životem – očišťuje se ve sv.smíření, chodí pokud možno často ke sv. přijímání….

Je velká škoda když nám Bůh něco nabízí a my nemám zájem – máma uvaří dobrotu dětem, ty nemají chuť, manžel zorganizuje dovolenou a rodina – včetně ženy- ohrnuje nos a tak za dva dny jedou domů z jinak krásné přírody, ale není tam wifi, tak co tam?… – to mi vyprávěl saniťák cestou do nemocnice……rád by prožíval se svou rodinou něco, co by mohli sdílet, ale není zájem…i Bůh nabízí něco, co by mohl prožívat s námi – je zájem?

Je doba krize církve a jejich svátostí – křest, svatba, biřmování nebo dokonce zpověď či eucharistie. Kolik i věřících necítí potřebu…

Svátosti pokrývají důležité křižovatky života – narození – křest, dětství – 1. sv,zp. a 1.sv.př., dospívání – biřmování, dospělost – kněžství a manželství, nemoc nebo stáří – sv. nemocných – vše chce s námi Bůh sdílet. Pán od nás očekává mnoho, ale taky mnoho nabízí, nabízí tak život plný…chceme? Nebo nám stačí prostřednost? To je asi to nejhorší…nikde nevyčnívat ani negativně ani pozitivně- to není ani plnost života, to je přežívání, živoření.

Dá-li Bůh – i v příštích nedělích se budeme zamýšlet nad darem svátostí a jejich síle…která nabízí odvahu k risku pro něco dobrého- k lásce, opravdovosti……kéž nám v tom Bůh pomáhá..

Nově: