Mk 16,1-7 Když bylo po sobotě, Marie Magdalská, Jakubova matka Marie a Salome nakoupily vonné oleje, aby šly Ježíše pomazat. Záhy zrána první den v týdnu přišly k hrobu, když právě vycházelo slunce. Říkaly si mezi sebou: „Kdo nám odvalí kámen od vchodu do hrobky?“ Když se podívaly, spatřily, že kámen je odvalen. Byl totiž velmi veliký. Vešly do hrobky a uviděly tam na pravé straně sedět mladého muže oděného bílým rouchem – a polekaly se. On však jim řekl: „Nelekejte se! Hledáte Ježíše Nazaretského, ukřižovaného? Byl vzkříšen, není tady. Zde je to místo, kam ho položili. Ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte, jak vám řekl.“
Neboj se Zachariáši, tvá prosba byla vyslyšena /bude mít s Alžbětou syna/ neboj se Maria, vždyť jsi nelezla milost u Boha /budeš mít syna/ neboj se Josefe, přijmout Marii, svou manželku – porodí syna a dáš mu jméno Ježíš, nebojte se, /pastýři/, zvěstuji vám velikou radost, dnes se vám narodil spasitel….neboj se Šimone – od teďka budeš lovit ryby…
nejen Vánoce a začátek Ježíšovy činnosti, ale i Velikonoce mají tuto útěchu: Nelekejte se… ale jděte a povězte jeho učedníkům, i Petrovi: Jde před vámi do Galileje, tam ho uvidíte.
Velké začátky I velké události nás ohromují a někdy i ochromují…..
Je mnoho věcí, s kterými si nevíme rady, kterých se bojíme – kdo nám odvalí kámen? To nezvládneme,nemáme na to…. A naše starosti – třeba kdo zaplatí střechu na faře…..?:-)
O kámen se postarali andělé…..A Bůh se postará I o nás….Máme občas před sebou neřešitelnou věc – Bůh o ní ví, nebojme se…..
Můžeme se ptát, co je teď naším kamenem, kterým nehneme? Takže jak zvládnu nástup do školy, jak zvládnu zkoušky nebo maturitu, jak zvládnu novou práci, jak zvládnu porod, nemoc, smrt…vše zvládneme s Bohem……Bůh je mocný a má neuvěřitelnou fantazii i odvahu a kuráž – chce, abychom ji měli i my…..
My si často děláme starosti s tím, co bychom měli nechat Bohu, co sami nezměníme a neřešíme, to, co je na nás… Ženy byly připraveny na mrtvého Ježíše a on tam není, je živý a brzo se s ním uvidí….My řešíme, jak vypadáme, jak jsem úspěšní, oblíbení, ale spíš by nás mělo zajímat, jak jsme pravdiví, oslovující, laskaví…bez ohledu na odpovědi lidí, ale ve vztahu k tomu, co si myslí Bůh…To bude jednou opravdu důležité.
Ježíš v tom všem jde před námi a zve nás na takovou bojovou cestu, hru. Apoštolové mohou spolehnout na to, že on jde před nimi do Galileje, má řešení, už ví o svém předání Ducha ve večeřadle, už ví o Letnicích, o zrození církve…..Bůh to ví, a apoštolové – zvláště o Letnicích se přestali bát a začínají zaplavovat svět evangeliem….
Ostatně toto dokázala samařská žena po rozhovoru s Ježíšem – přestala se stydět a bát ostatních obyvatel a zvěstovala jim, že snad našla Mesiáše, tak – že se za ním hned vypravili, podobně tak činili mnozí uzdravení – jako slepec u rybníka Siloe, vysloužil si za to exkomunikaci ze synagogy, ale on se nebál – poznal Ježíše jako Mesiáše, a stejné je to I o velikonočních událostech, kdy ženy potkaly Vzkříšeného a běží se strachem I s radostí vše oznámit apoštolům….
Všichni se setkali s Ježíšem – v něm našli motiv I sílu. Znám jednu paní, která si prožila mnoho křivd, bolestí, zklamání a nepochopení – dítě kolaborantů, sirotek, podceňovaná ve škole… to vše ji nezlomilo, ale spíše nastartovalo – a o co měla menší postavu, o to silnějšího Ducha. Vystudovala vysokou školu, našla si dobrého muže a nakonec objevila I blízký vztah ke Kristu a jeho církvi. Je jí už dost přes 80 let, několik let se potýká s rakovinou – vlastně podle lékařských předpokladů by už neměla žít. A ona žije, věří, raduje se z víry I života ve farnosti, napsala knihu o svém příběhu a píše různé dopisy a články, podporuje církev a charitu a vášnivě obhajuje Krista a církev, protože zde našla pokoj, domov a oporu. Je na konci života šťastná – smířená s tím, že odejde a těší se do nebe. Nemá strach – jak mi říkává do telefonu… Její život jako by byl I pro nás jasnou výzvou: Máte víru v živého Krista? Tak se nebojte!….Velikonoce nekončí smrtí, ale novým životem – věřím, že I pandemie nekončí jen ztrátou, ale novým ziskem, věřme že tato noc – I všechny další jakékoliv noci se promění v den, který nikdy neskončí….