Pašije – Mt 26,14-27,66
Napadá vás proč se říká dnešní neděli Květná? – No, jsou tu květy kočiček, někde jiné rozkvetlé větve, které na uvítanou Kristu používáme při mši svaté. Je to o události, kdy Ježíš slavně vjíždí do ulic Jeruzaléma, když před tím přivedl zpět k životu zesnulého Lazara. Tehdy před něj prostírali kusy látky jako koberec a mávali palmovými větvemi- proto se třeba v Anglii říká dnešní neděli Palm Sunday /Palmová neděle/
– jaké hlavní věty zazněly dnes v Pašijích ?
Co mi dáte, když vám ho zradím?… Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mne zapřeš… Má duše je smutná až k smrti… Zůstaňte zde a bděte se mnou… Je hoden smrti… Buď zdráv, židovský králi… Na kříž s ním… Jsi-li Syn Boží, sestup s kříže… Bože můj, proč jsi mne opustil? To by opravdu Syn Boží….
Tyhlety věty jakoby vytvořily osnovu celých pašijí….na jedné straně lidská ubohost, polovičatost, zbabělost i omezenost… na straně druhé – Ježíšova osamocenost, mlčení, oběť, záchrana druhých….Lidé si chtěji zachovat život, své postavení, získat nějaké výhody… Ježíš zažívá smrtelnou úzkost před utrpením, o kterém ví, že přijde, ale dá mu svůj souhlas, své přijetí, vedený skutečnou opravdovou láskou….
Nikdy nebudeme moci pochopit hloubku vztahu Boha k nám, když prožívá stejný strach, bolest jako my, ale nevzdá to a vše dobrovolně podstoupí pro nás, kteří to nevíme nebo jsme lhostejní a tak málo s ním spolupracujeme….
Ježíš dobrovolně na sebe bere naše bolesti a rány abychom mohli žít… Trpí tělesně i duševně. A múžeme tak říci, že neexistuje bolest, které by neporozumněl nebo s námi nesdílel . On nás nepřišel zbavit bolesti, to by bylo moc laciné…, on ji přišel s námi sdílet a dát lásce a oběti smysl…..
Ano, o bolesti bych chtěl mluvit i nadále – ve vztahu ke svátosti nemocných:
Je trochu paradoxní, když spousta lidí řekne, že nejkrásnější smrt je náhlá smrt, protože člověk netrpí a má to za sebou. Jo, je to svým způsobem pravda, ale z pohledu věčnosti to může být průšvih. Zemřít nepřipraven. Pomazání nemocných je velkým darem církve, který můžeme a máme využít. Ale stalo se mi: pane faráři, chtěli jsem vás pozvat, ale nechtěli jsme maminku strašit a tak umřela bez svátostí…Podobně jindy mi jiná babička řekla: pane faráři, už ke mně nechoďte, lidi si povídají, že umřu, když ke mně chodí kněz– jak rád říkám: opravdu není pravda, že by kněz byl prodlouženou rukou pohřební služby.
Tato svátost se uděluje vážně nomocným nebo lidem vyššího věku, který sám o sobě lidi může oslabovat – obvykle se uděluje každý rok a jinak kdykoliv se stav hodně zhorší nebo po uzdravení přijde nemoc znova. Všeobecně vzato tato svátost se neuděluje často, ale několikrát za život jistě ano.
Svátost uděluje kněz, který po modlitbě a vkládání rukou na hlavu nemocného, ho pomaže na čele a na rukou a přitom říká: Skrze toto svaté pomazání at ti Pán pro své milosrdenství pomůže milostí Ducha svatého. Ať te vysvobodí z hříchu, ať te zachrání a posilní.
Účelem, jak říká Tomáškův katechismus, je posvětit utrpení věřících, očistit je od hříchu a kdyby to bylo k prospěchu jejich duše nebo jejich drahých, i uzdravit je .
V Bibli o této svátosti najdeme zmínku až v listě Jakubově /Jk 5,14-15/ Je někdo z vás nemocen? At zavolá starší církve, ti at se nad ním modlí a potírají ho olejem ve jménu Páně. Modlitba víry zachrání nemocného, Pán jej pozdvihne, dopustil -li se hříchů, bude mu odpuštěno..
Nebojme se o tuto svátost požádat, ať jdeme na operaci nebo jsme delší dobu s vážnou nemocí doma, kněz může nabídnout sv.zpověd, sv.přijímání i pomazání nemocných A vždy si važme nemocných, i když péče může být hodně náročná. Oni svou obětovanou bolestí i modlitbou mohou být duchovním základem naší farnosti, tohoto světa…
Dodávám, že i v této pohnuté době je také možno požádat o sv.nemocných a ten, kdo je v těžkém stavu při nákaze koronavirem, má právo na svátosti, ovšem je to i na konkrétních zdravotnících, jestli k nemocnému kněze pustí. I kdyby to nešlo, Bůh je nemocnému nablízku. Stačí vzbudit opravdovou víru a touhu po Pánu a také dokonalou lítost /tedy lítost z lásky k Bohu/.
Modlitba za nemocné:
Bože, spáso věřících, vyslyš prosby za naše nemocné bratry a sestry.
Mají účast na utrpení tvého Syna.
Poskytni jim ve svém milosrdenství pomoc.
Navrať jim zdraví, ať se s nimi můžeme radovat v tvé církvi z jejich uzdravení.
Modlitba nemocného:
Nebeský Otče, není snadné přijmout tuto nemoc.
Netrpělivě čekám, až budu zase zdravý.
Pomoz mi, abych došel klidu, abych poznal, že je to pro mě čas spásy.
Mohu na tebe v klidu myslet a tázat se, co se mnou zamýšlíš.
Ukaž mi, co naplňuje neklidem mé vlastní srdce a pomáhej mi to překonat.
Daruj mi svůj pokoj.
Dej, ať mám opět naději a skrze ni rozdávám odvahu druhým.
/podle Kancionálu/