Print Friendly, PDF & Email

Sk 2,1-11Nastal den letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali. V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: „Ti, co tak mluví, nejsou to všichni Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Parthové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kappadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.“

Milí přátelé, apoštolové se shromáždili  a celé dny se modlili v horní místnosti jednoho domu v Jeruzalémě – na hoře Sión – podle tradice je to dodnes známý dům – což je po 2000 letech obdivuhodné. Toto místo se  považuje i za večeřadlo – místo první mše svaté  a hlavně za místo seslání Ducha svatého… Sice v roce 70 Římané město zničili, ale právě tuto část města tolik nezasáhli.

Jak píše Pavel Zahradníček – podle pozdní židovské tradice byly svátky Letnic, o kterých k seslání Ducha svatého došlo, nejen dožínkami, ale i připomínkou předání Zákona na hoře Sinaj asi dvanáct století před Kristovým narozením. Můžeme najít mnoho společného mezi líčením události na Sinaji, kde Mojžíš přebírá od Boha Zákon vytesaný na kamenné desky, a mezi tím, co prožili apoštolé o Letnicích: hukot, zemětřesení, plameny ohně. To vše má naznačit, že Duch svatý, který sestoupil právě o Letnicích, je novým – duchovním zákonem, vepsaným již ne do kamene, ale do srdcí lidí. Není to zákon a smlouva vnější, ale vnitřní.

To, že na ty svátky bylo v Jeruzalémě tolik lidí, nemusí tolik udivovat, protože Letnice byly jedny ze třech velkých svátků, na které bylo třeba připutovat do Svatého města.

Zajímavé je to, že apoštolům rozuměli všichni  z různých národů a jazyků….že by Duch svatý fungoval jako simultánní překladatel? Těžko říci… Bůh může vše a není tak  nemožné, že by mohl způsobit, aby si všichni lidé rozuměli především řečí lásky, otevřenosti, pokoje….že to především oslovovalo jejich srdce – zatímco někteří z nich asi nechápali- otevřeni nebyli a vysmívali se tomu, že apoštolové jsou asi opilí….

Mimochodem celý ten příběh je takovým protipólem události kolem Babylonské věže, kdy lidé si ve své pýše , spoléhali jen na sebe a Bohu chtěli vytvořit jakoby jakousi konkurenci a toto je zároveň rozdělilo, zatímco zde se modlili a přijali Božího Ducha, který je sjednotil…

Jak vlastně Duch svatý působí v našem životě? Je krásné přirovnání k vodě: voda někde na zahradě zavlaží jak kopřivu, tak růži, jak jabloň, tak švestku, jak brambory, tak pažitku, křoví i trávu – všemu dá potřebnou sílu – aby každé stvoření mohlo být tím, čím je, jak je určeno. Z téže vody vycházejí květy růží i žahavé ostny na kopřivě, z téže vody vyrůstají jablka i švestky, brambory i cokoliv dalšího, tak je to i s námi lidmi. Týž Boží Duch nás posiluje, a oživuje k tomu, abychom se každý rozvinul ve svých schopnostech. Někdo jako matematik, někdo jako řemeslník nebo zdravotní sestřička, někdo jako maminka, někdo jako kněz nebo člověk svobodný. Každý svým originálním způsobem může rozvinout svůj život a své poslání…. K tomu je i svatodušní svátost biřmování, kde Boží Duch nám pomáhá  dát našemu životu něco navíc…takže matematik dokáže nejen vysvětlit dobře zlomky nebo integrály, ale svým žákům ukázat cestu k pravdě, sestřička v nemocnici nejen že umí dobře aplikovat infúzi nebo změřit tlak, ale také předat pacientovi kousek Božího milosrdenství a pokoje, tak i řemeslník může nejen skvěle vyrobit skříň, ale zároveň tím svědčit o Boží moudrosti a kráse.

To v nás  koná Boží Duch – Letnice nejsou jen vzpomínkou, ale jsou výzvou, abychom si nejen udělali čas na modlitbu jako apoštolové ve večeřadle, ale abychom se taky otevřeli jeho Duchu, abychom si vyprošovali jeho pomoc k tomu, aby náš život dostal hlubší smysl a sílu a abychom jako apoštolové po Letnicích dokázali bez strachu, ale i s pokorou svědčit o Kristu…..

Nově: