Jak 4, 13-15 – A nyní vy, kteří říkáte: „Dnes nebo zítra půjdeme do toho a toho města, zůstaneme tam rok, budeme obchodovat a vydělávat“ –vy přece nevíte, co bude zítra! Co je váš život? Jste jako pára, která se na okamžik ukáže a potom zmizí! Raději byste měli říkat: „Bude-li Pán chtít, budeme naživu a uděláme to neb ono.“

 

Milí přátelé,

a je to tady…konec občanského roku, datum se láme, končí rok se 3 dvojkami a přibude do data jedna trojka. Vcelku to nic neznamená, ale pro nás je to to jakýsi opěrný bod k tomu abychom si uvědomili běh času a naši pomíjivost….

 

Už víte, že tento den při promluvě „vyrukuju“ s nějakým vtipem… Tento vám řeknu s tím, že trochu jinou verzi mi před pár týdny vyprávěl P.Zibi – Z.Czendlik z Lanškrouna, když jsme tam byl na adventní obnově… A jak ji znám já?

Tři kněží se baví – třeba právě na silvestrovské oslavě o společném problému – mají na svých kostelích holuby. Jeden z nich začne: zkoušel jsem to s vzduchovkou, ale výsledek je akorát ten, že mám všude díry, ale holubi, ti vydrželi…

Druhý na to: to já na ně vzal jed a skutečně se na čas ztratili, ale zanedlouho byli zpátky…

Třetí povídá – já našel perfektní řešení. Pokřtil jsem je a zařídil jim biřmování… A od té doby se ani v kostele ani na kostele neukázali…..

No, to že vy tu jste, je důkaz, že se tento vlastně smutný vtip naštěstí nedá vztáhnout na všechny lidi….:-). Jste věrní Bohu i církvi a buďme za tuto vytrvalost vděční. Bůh nám dává jasný směr i pevnou půdu pod nohama.

 

Dnes je svatého Silvestra a může nás napadnout, proč zrovna tento světec se dnes připomíná?

Jak jsme se dočetl na webu jedné jihomoravské farnosti, máme k tomu minimálně dva důvody, ty najdeme v jeho životopise:

Sv. Silvestr I. – přesné datum jeho narození není známo, narodil se však ve 3.století v Římě, jeho otcem byl jistý Rufus a matkou Justa. Ani o mládí a dětství tohoto muže nemáme mnoho informací, pouze víme, že byl pro svou víru pronásledován za Diokleciána – císaře velmi schopného, protože hospodářsky pozvedl svou říši, ale ke křesťanům byl krutý…. Silvestr se po nějaký čas skrýval v  lesích Monte Soracte nedaleko Říma. Odtud patrně pochází i jméno Silvestr, z latinského slova silva, což znamená les.

Asi v roce 314 se stal 33. papežem. Jeho pontifikát byl poměrně dlouhý, trval 21 let. Byl papežem v době, kdy skončilo pronásledování církve. To ukončil císař Konstantin Veliký vydáním Milánského ediktu v předešlém roce 313.

Přes skončené pronásledování se církev musela vypořádat s herezemi – bludnými učeními, které ohrožovaly její učení. Byla to především hereze arianismu (popírali božství Ježíše Krista; Ježíš Kristus není Bůh, ale pouze výjimečný člověk).

Císař Konstantin svolal do Niceje v roce 325 koncil, který arianismus odsoudil, formuloval nicejské vyznání víry, které se stalo základem pro dnešní tzv. nicejsko-cařihradské vyznání víry. To známe z nedělních mší svatých….Dále zde byl např. stanoven způsob určování data Velikonoc. Tohoto koncilu se však papež Silvestr neúčastnil, poslal na něj pouze svoje legáty.

Papež Silvestr provedl řadu liturgických reforem a reformoval i samotný život církve. Např. zavedl neděli jako „den Páně“, poprvé použil tiáru (papežskou troj-korunu). Nechal sepsat seznamy mučedníků – tzv. martyrologia.

Silvestr zbudoval i mnoho významných římských kostelů, jako např. baziliky svatého Jana Lateránského, svatého Petra, svatého Pavla za hradbami, svatého Vavřince.

Svatý Silvestr pokřtil ke konci života i samotného císaře Konstantina Velikého. Papež zemřel 31.prosince 335 a je uctíván jako jeden z prvních světců. Využil toho, že křesťané přestali být pronásledováni a že se naopak křesťanství stalo oficiálním náboženstvím v Římské říši a zasloužil se o rozvoj a upevnění křesťanství v západní Evropě.

Datum jeho smrti je tedy první důvod, že právě dnes si ho připomínáme…. A druhý důvod?

Svátek svatého Silvestra slavíme poslední den v roce, 31.prosince. Toto datum symbolizuje konec starého (pronásledování), které on sám zažil a počátek nového (svobody křesťanství), stejně jako konec starého a počátek nového roku….Ostatně prožíváme nejen epochální změny, ale změnu epochy – opravdu se mění doba a je to taky  na nás, jak bude další náš život vypadat.

 

No, asi by se tento papež divil, s čím vším je dnes toto datum spojené…, kolik hektolitrů alkoholu lidi během tohoto dne vypije a kolik z nich se do nového roku probudí s bolavou hlavou….

 

Konec roku se jistě dá slavit i jinak, klidně i vesele a se skleničkou v ruce, ale zároveň s pocitem vděčnosti, že Bůh byl tento rok s námi a s důvěrou, že do budoucnosti nás bude provázet také….

Nic není samozřejmost, vlastně vše je Boží dar – to krásné i to těžké… tak se mu svěřme i do dalšího roku…

Nově: