Mt 2,1-12 – Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: „Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit.“ Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: „V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: `A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.'“ Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: „Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit.“ Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle – hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou.
Milí přátelé,
tak tu máme Slavnost Třech králů, zítra bude Tříkrálová sbírka, večer Tříkrálový ples, a v neděli měl být na Předhradí Tříkrálový koncert /pro nemoc zrušen…/…
A aby se nám to trochu zkomplikovalo, ono z Písma vůbec není jistě, jestli to byli králové, spíše se mluví o vzdělaných mudrcích – jistě, na to měli jen vlivní a bohatí, takže možná i někdo z vládcova rodu…jinak asi samotní králové by asi neměli čas na tak dlouhé „rajzování“….
A pak byli opravdu tři? V Bibli se počet neuvádí…, ale protože dali celkem tři dary – zlato /jako znamení moci a toho, že dítěti patři veškeré bohatství/, kadidlo /jemu přísluší Božská úcta/ a myrhu /tato mast k pohřbu těla naznačuje jeho nejvyšší oběť za nás/… tak podle třech darů jsou tři. I ta jména – víme, jsou symbolická podle prvních písmen modlitby, kterou koledníci označují dveře navštívených lidí: Kristus Mansionem Benedicat – Kristus ať tento dům požehná – Kašpar, Melichar a Baltazar…
A jsou i takoví, kteří říkají – kdoví jestli vůbec nějací tři králové či mudrcové byli, jestli to není jen nějaký symbolický příběh z Bible…
Pravdou je, že podle tradice mají být pohřbeni v kolínském domě v Německu, je zde nádherný relikviář ze středověku a připomínku mají i v západoíránské Urmii…
A jak se dostali až do Německa? Legenda vypravuje, že se Tři králové setkali s apoštolem Tomášem, který jim dal poznat učení Ježíšovo, načež je vysvětí na biskupy. Cesty jejich se rozcházejí a působí jako misionáři. Po mnoha zkouškách a utrpení se znovu scházejí roku 54 ve městě Sewa (Arménie), kde společně slaví vánoční mši. Krátce na to umírají: Melchior 1. ledna ve věku 116 let, Balthazar 6. ledna ve věku 112 roků a Caspar umírá 11. ledna ve věku 109 let. Všichni jsou pochováni do jednoho hrobu.
Svaté ostatky Tří králů podle legendy nalezla sv. Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Ten je uložil v kostele svatého Eustorgia, kde dodnes najdeme jejich sarkofág. Po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Reinhard z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil ke chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků a roku 2005 k nim vedl pouť mladých i papež Benedikt XVI.
Co je také zajímavé – pravoslavní právě až teď mají své Vánoce. Tento časový posun je způsoben používáním juliánského kalendáře, který je oproti našemu gregoriánskému posunut o 13 dnů. Vánoční svátky spojené především s 24. a 25. prosincem mají proto v ortodoxní církvi své místo 6. a 7. ledna. Ostatně známe to z minulého režimu, kdy VŘSR jsem slavili až v listopadu. Ovšem dárky mají spojené s kompromisním přelomem roku, resp. s Novým rokem.
Oficiálně tento den Slavností Zjevení Páně…
Je to připomínka toho, že Bůh se zjevil v Jordánu jako Boží Syn /bylo to jen Janovi/, pak jako divotvůrce na svatbě v Káně /apoštolům/ a nakonec oněm třem králům- /pohanům/ jako Mesiáš.
Jak je krásné, že pohané poznali a zatoužili po světle a našli ho dlouhém putování vBetlémě v malém Ježíšovi. Co vše pro to obětovali….
A jak je smutné, že ti co byli tak nablízku – v Jeruzalémě – zůstali v temnotě…
Jak je to s námi? Jsme Pánu blízko…, nemusíme za ním putovat stovky kilometrů, stačí otevřít dveře našeho srdce… On sám přijde k nám….