Svátost křtu

Křest, brána k svátostem, je ke spáse tak nutný, že musí být přijat buď skutečně nebo touhou; jím jsou lidé zbavení hříchu, znovuzrozeni v děti boží a trvalým znamením připojeni ke Kristu a včleněni do církve.

K pravdivému dovršení svátosti je však třeba, aby děti byly vychovávány ve víře, ve které byly pokřtěny. Jejím základem je totiž svátost, kterou již dříve přijaly. Křesťanská výchova, která dětem právem náleží, má především směřovat k tomu, aby děti postupně poznaly záměr Boží vyjádřený v Kristu a tak životem dovršovaly víru, ve které byly pokřtěny.

O křest dítěte žádají rodiče dítěte (ne babičky či jiní příbuzní!) ve farnosti, do které přísluší, a to u administrátora farnosti.

Rodiče dítěte totiž mají při udělování křtu opravdu důležité poslání. Především mají slyšet vážná připomenutí kněze a podílet se na společné modlitbě ostatních přítomných věřících. Kromě toho však sami vykonávají při udílení křtu tyto služby:

• veřejně žádají o křest dítěte
• po knězi i oni žehnaní dítě na čele znamením kříže
• zříkají se satana a vyznávají víru…

Nemůže-li některý z rodičů učinit vyznání víry (např. nekatolík), může mlčet. Žádá se však, aby při žádosti o křest dítěte dal záruku nebo alespoň souhlas, aby dítě bylo vychováno ve víře, kterou přijalo při křtu.

Po křtu jsou rodiče vázáni, z vděčnosti Bohu i z věrnosti k úkolu, který přijali, přivádět dítě k poznání Boha, jehož adoptivním synem se stalo. Rovněž mají dítě připravovat k biřmování a k přijímání.

Udělení křtu je třeba náležitě připravit, a proto:

• rodiče dítěte, které má být pokřtěno, a ti, kdo hodlají být kmotry, se řádně poučí o významu této svátosti a o povinnostech s ní souvisejících

Rodiče, kmotři a farář dbají, aby se nedávalo jméno, které je cizí křesťanskému smýšlení.

Aby dítě bylo dovoleně pokřtěno, je třeba:

• souhlas rodičů nebo alespoň jednoho z nich nebo těch, kdo jsou zákonně na jejich místě
• opodstatněná naděje, že dítě bude vychováno v katolickém náboženství; jestliže tato zcela chybí, odloží se křest podle předpisů partikulárního práva a důvod se oznámí rodičům.

Kmotři

Pokud je to možné, má křtěnec kmotra, který má pomáhat dospělému křtěnci v uvedení do křesťanského života, křtěnce dítě představuje spolu s rodiči u křtu a snaží se, aby pokřtěný žil křesťanským životem, odpovídajícím křtu, a věrně plnil křestní závazky.

Aby byl někdo připuštěn jako kmotr, je třeba:

• aby nebyl otcem nebo matkou dítěte
• aby byl ustanoven křtěncem nebo jeho rodiči nebo těmi, kdo jsou na jejich místě
• aby dovršil šestnáctý rok svého věku
• aby byl katolík, biřmovaný a přijal svaté přijímání, dále aby vedl život odpovídající víře a převzatému kmotrovství
• aby nebyl stižen žádným kanonickým trestem přímo uloženým nebo úředně zjištěným