Lk 23,35-43 - Když Ježíše ukřižovali, členové velerady se mu vysmívali: „Jiným pomohl, ať pomůže sám sobě, je-li Mesiáš, Boží Vyvolený.“ Posmívali se mu i vojáci, přistupovali, podávali mu ocet a říkali: „Když jsi židovský král, zachraň sám sebe!“ Nad ním byl totiž nápis: „To je židovský král.“ Jeden z těch zločinců, kteří viseli na kříži, se mu rouhal: „Copak ty nejsi Mesiáš? Zachraň sebe i nás!“ Druhý ho však okřikl: „Ani ty se nebojíš Boha? Vždyť jsi odsouzen k stejnému trestu! My ovšem spravedlivě: dostáváme přece jen, jak si zasloužíme za to, co jsme spáchali, ale on neudělal nic zlého.“ A dodal: „Ježíši, pamatuj na mě, až přijdeš do svého království.“ Odpověděl mu: „Amen, pravím ti: Dnes budeš se mnou v ráji.“
Milí přátelé!
Jaký je to kontrast – na jedné straně výsměch vůči Kristu a na straně druhé Ježíšovo milosrdenství
jaký kontrast ti „spravedliví“ dole – jsou si jisti svou pravdou a ukřižují vtělenou Lásku a ten kdo byl skutečným zločincem nehledí na posměch těch „dobrých“,ale uvěří, dokonce možná ten posměch ho inspiruje – je sice na kříži a umírá, ale je v Boží blízkosti, je v moci Ježíšovy lásky, která neodsuzuje, nevysmívá se, nezatracuje, ale odpouští a nabízí….
Podotýkám, že ten lotr po pravici – asi katechismus neznal, asi nebyl ani vzorný Žid a přece stačila Ježíšova blízkost a touha…A tak ten co měl být vzdálený, je mu nablízku, je tu i druhý, který výsměchu podlehne taky, ale kdo ví…co bylo na konci…
Ten hříšník po pravici nejdříve vyzná i za toho druhého – jsme hříšníci…. Velmi důležité poznání a přiznání pro každého, kdo se chce Bohu přiblížit: nejde o to, ze sebe dělat zločince, ale spíše si uvědomit a přiznat svou ubohost… přece když Petr po prvním zázračném rybolovu posílá Ježíše pryč, odejdi ode mne, Pane, jsem člověk hříšný- byl si toho moc dobře vědom – jistě nebyl nějaký vrah nebo jiný zločinec, ale přece vidí svou slabost a hříšnost v jeho Rtg. A vidíte – Ježíš mu neříká – ještě se musíš hodně změnit a na sobě makat a pak možná z tebe něco bude, ale on hned mu ze své královské moci říká – odteďka budeš lovit lidi, neboj se….ty budeš lidem dávat záchrannou síť pro Boží království….
Ten obrácený na kříži také napomíná druhého, který se posmívá, Nejde mu jen o sobe, ale i o druhého – oba jsme hříšníci, pokud si to oba přiznáme, oba máme šanci.
Obrácení jde vždy ruku v ruce s citlivostí vůči záchraně druhých.
A pak je tu prosba – rozpomeň se na mne – prosím pomoz mi…. Jaká víra to musí být, když v tom zmučeném, poníženém a umírajícím i bezmocném „zločinci“ vidí Krále a Spasitele…. Možná právě proto, že byl jako on, že byli na stejné lodi – to mu pomohlo k jeho vyznání…..
Mimochodem jak je vzácné vyznání – jsem hříšník – ve vězení jsou mnozí, kteří říkají, jsem tu nevinně – možná někteří ano, ale většina jistě ne…. Podobně když na nás dolehne nějaká bolest, problém, ostuda – kdo z nás je ochoten se zříci nářku typu – Bože, co jsem ti udělal? Jak jsem si něco takového zasloužil? Ale kdybychom dokázali říci, ano udělal jsem mnoho nedobrých věcí, promarnil hodně času, nepomohl tam, kde jsem měl pomoci, to že teď přišla tato bolest, to jsem si možná i zasloužil, vždyť kolika pohrom mne Bůh uchránil a když on něco dopustí, ono to bude k něčemu dobré….
Nelitujme se, ale litujme svých hříchů a litujme, pomáhejme těm, kteří si to nechtějí nebo nemohou přiznat….
A ještě k tomu posměchu – na Kalvárii to byli lidé, kteří vyjádřili ulehčení – tak to opravdu není Mesiáš, vždyť kdyby jím byl, tak nás za naše provokace zničí, ale on nic, je to jejich utvrzení v tom, že my máme pravdu a ne on… nebylo většího omylu!!!
A mnohdy je to i taková úlevná škodolibost – nejsem na tom tak blbě, jako tento zločinec.
Bohužel citliví lidé jsou výjimkou – viz jediný vděčný z deseti uzdravených z malomocenství, viz jediný Jan z 12 apoštolů pod křížem, viz jediný odsouzenec a jeden pohanský setník, kteří uznají a vyznají – to je král, Boží Syn. Nebojme se být i my občas tou výjimkou.
Ježíš Kristus Král vládne jinak než jako tento osvět očekává, ale kraluje tak jak tento svět potřebuje…. I dnes je křižován a posmíván a přehlížen s odporem nebo lhostejností…, ale ti, kdo hledají jeho království – tedy lásku a pravdu i pokoj – ho objeví…
A nakonec se všichni jednou ocitneme v pozici lotra po pravici a budeme moci poprosit rozpomeň se i na mne….