Milí přátelé,

dnes máme v evangeliu o útěku Svaté rodiny do Egyptského exilu. Kde budou bydlet, čím se budou živit, co budou jíst, kde najdou nějaké přátele? Jdou do neznáma a s malým dítětem ale není čas na rozmýšlení, jde o holý život… Pán je posílá, Pán se postará… Bible nijak nepopisuje jejich pobyt v Egyptě, ale dá se usuzovat, že vše zvládli a po čase se vrátili domů… V Egyptě místní křesťané mají mnoho míst spojených s pobytem svaté rodiny – jak v Káhiře, ve Vádí el-Natrún(delta Nilu) nebo v Assiutu, kde pobývali nejdéle a zde anděl oznámil Josefovi, že se může vrátit zpět… Egypťané jsou právem hrdi na to, že se stali útočištěm pro Svatu rodinu.

Rodina… vzor máme už v láskyplném vztahu Trojice –  Otce, Syna a Ducha svatého….

A takovou první lidskou rodinou už byla čtveřice Adama, Evy a Kaina a Ábela… Bohužel je ale nemůžeme brát jako vzor k následování, protože se hned ukazuje důsledek prvního hříchu, který narušuje vztahy s Bohem i s druhými lidmi….

A tak vidíme, kam až došla žárlivost a  závist až nenávist Kaina k Ábelovi a později řevnivost mezi Izmaelem a Izákem a mezi Ezauem a Jákobem a mez Josefem a jeho bratřími… Bohu díky –  je třeba dodat, že vždy tyto vztahy se časem nějak napravily i uzdravily…

Nicméně když pokračujeme dále –  v rodině krále Davida panovala smrtelná žárlivost mezi jeho dětmi zneuctění i zabití, syn Abšalom se snažil porazit svého otce a uzurpovat jeho korunu a přece ho otec nepřestal milovat.  Ježíšův rodokmen zaznamenává generace nevěry jeden k druhému i k Bohu. Existuje zde bující polygamie a konkubinát. Rozvod Izraelitům povolil Mojžíš kvůli tvrdosti lidských srdcí, která nedodržovala jejich celoživotní sliby. Bůh skrze proroka Ozeáše shrnul vztah se svým lidem pod pojmem cizoložství, protože cizoložství, spíše než věrnost, se stalo téměř pravidlem ve vztazích v rámci jednotlivých rodin a rodiny Izraele s Bohem. Jednoduše řečeno, rodina se stala mnohdy chaosem. Jak se lidská rodina „rozrůstala a množila“, rostl i hřích. – říká komentář P. Rogera Landryho

A najednou sem přichází – Ježíš jako druhý Adam – přináší do rodiny pokoj, vykoupení a lásku. Nazaretské společenství je nejlepším zpodobněním Trojice v rámci rodiny…. Trvalý vzor….

A pak  – jeho první zázrak – v Káně na svatbě, jeho zázemí u sourozenců Marie, Marty a Lazara…,

Ježíš to byl, kdo hájil manželství jako nerozlučitelné – jako svátost…. On to byl, kdo vyslyšel prosbu Syroféničanky za její dceru, nebo otce Jaira  za jeho dceru… Ježíš do všech těchto rodinných bolestí a problémů přináší uzdravení a pokoj….

Ale tentýž ježíš mluví i o tomto:

Myslíte si, že jsem přišel nastolit na zemi pokoj? Pravím vám, že rozdělení. Odteď bude pětičlenná rodina rozdělena: tři proti dvěma a dva proti třem. Otec bude rozdělen proti synovi a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“ Rodina nebude rozdělena Ježíšem,  ale  kvůli  Ježíši  .

On nechce rozdělení. Ale jde o to, čemu budu věrný… pokud Boha budu mít na prvním místě, pak i rodina bude dobrá – to nejde proti sobě, ale jedno z druhého vychází….

Ježíš sestoupil z nebe na zem a prohlásil, že jeho matka a bratři a sestry jsou ti, kdo „slyší slovo Boží a jednají podle něj“ (Lk 8,21). Naslouchání a s láskou uplatňování Božího slova v praxi je to, co se církev jako Boží rodina snaží ztělesňovat, hlásat, žít a učit ostatní, aby ztělesňovali, hlásali a žili. Církev má být prodloužením Svaté rodiny … Takže i takto to se dá chápat rodina.

Co si z toho všeho můžeme vzít?  Važme si svých blízkých, své rodiny, i když tam není vše prozářené sluncem, i když si jdeme někdy na nervy – nemusíme utíkat do exilu, nikdo nám nebrání křesťansky žít, máme, co potřebujeme ke slušnému životu…

Udělejme si na sebe občas čas – a nebojme si popovídat o svých radostech i bolestech a touhách, pěstujme svá manželství i rodiny, chraňme je a modleme se…