Mt 13,1-23 Ježíš vyšel z domu a sedl si u moře. Tu se u něho shromáždilo velké množství lidu. Proto vstoupil na loď a posadil se. Celý ten zástup stál na břehu. A mluvil k nim mnoho v podobenstvích: „Jeden rozsévač vyšel rozsévat. A jak rozséval, padla některá (zrna) na okraj cesty; přiletěli ptáci a sezobali je. Jiná padla na kamenitou půdu, kde neměla mnoho prsti; hned sice vzklíčila, protože neležela v zemi hluboko, ale když vyšlo slunce, spálilo je, takže uschla, protože nezapustila kořeny. Jiná zrna zase padla do trní; trní vzešlo a udusilo je. Jiná však padla na dobrou půdu a přinesla užitek: některá stonásobný, jiná šedesátinásobný, jiná třicetinásobný. Kdo má uši k slyšení slyš!“ Učedníci přistoupili k Ježíšovi a zeptali se: „Proč k nim mluvíš v podobenstvích?“ On odpověděl: „Vám je dáno znát tajemství nebeského království, ale jim to dáno není. Kdo má, tomu bude dáno a bude mít nadbytek. Ale kdo nemá, tomu bude vzato i to, co má. Proto k nim mluvím v podobenstvích, protože vidí, a (přece) nevidí, a slyší, a (přece) neslyší ani nerozumějí. Plní se na nich Izaiášovo proroctví: `Budete stále poslouchat, a neporozumíte, budete se ustavičně dívat, a nic neuvidíte. Otupělo totiž srdce tohoto lidu. Uši mají nedoslýchavé a oči zavírají, takže očima nevidí, ušima neslyší, srdcem nechápou a neobrátí se, a já je neuzdravím.' Ale blahoslavené jsou vaše oči, že vidí, a vaše uši, že slyší. Amen, pravím vám: Mnoho proroků a spravedlivých toužilo vidět, co vidíte (vy), ale neviděli, a slyšet, co slyšíte (vy), ale neslyšeli. Vy tedy poslyšte, jaký je (smysl) podobenství o rozsévači. Když někdo slyší slovo o (Božím) království a nechápe, přijde ten Zlý a obere ho o to, co bylo v jeho srdci zaseto: to je ten, u kterého bylo zaseto na okraj cesty. Na skalnatou půdu bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a hned ho s radostí přijímá, ale nemá v sobě kořen a je nestálý. Když pak pro to slovo nastane soužení nebo pronásledování, hned odpadne. Do trní bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší, ale světské starosti a záliba v bohatství slovo udusí, takže zůstane bez užitku. Do dobré půdy bylo zaseto u toho, kdo slovo slyší a chápe, takže přináší užitek; a vydá jeden stonásobný, druhý šedesátinásobný, jiný třicetinásobný.“
Milí přátelé!
Kolem Ježíše je tolik lidí, že Ježíš nasedne na loď a začne kázat lidem z vody a lidi naslouchají na břehu. Ježíš neměl AI, aby mu vysvětlila, že zvuk se nad vodou šíří lépe (dál a jasněji) než nad pevninou…. Jsou to fyzikální faktory – hladký povrch není překážkou pro zvukové vlny. Určitě to nepotřeboval zjišťovat…😊 V každém případě lidi líp slyšeli a lépe na něho viděli…
Pak začne vyprávět příběh ze současnosti – je to vlastně podobenství o našem naslouchání Bohu a jeho slovu.
Je to příběh o rolníkovi, který seje zrní na novou úrodu. Tehdy být rolníkem – to byla opravdu denní dřina. Ostatně je i dnes. Je tu velká odpovědnost – takže když nezaseješ, nesklidíš a nebudeš mít z čeho žít… ne že se něco stornuje a začne znova nebo něco opraví, upraví…., je to buď anebo….Pokud se nevyužije správný čas, později se to nenapraví. A bez námahy to nejde. A to se týká i našeho vztahu s Pánem Bohem a s životem podle jeho slova.
Jednotlivé půdy – jak Ježíš popisuje – tvrdá půda na kraji cesty… je to člověk, který nechápe Boží slovo, nebere, nemá zájem….je mimo, myslí si – nepotřebuju to… setbu seberou ptáci – je to symbol zla, které nám Boží slovo vezme, abychom zapomněli a nenechali se jím ovlivnit… Dnes se zdá, že tento druh půdy převládá…
Pak kamenitá půda – je to povrchnost – ano, Boží slovo někoho zaujme, líbí se, ale nezakoření… Kolik je pokřtěných, kteří přijali členství v církvi, ale nezískali vztah k Bohu….nemají předivo vztahů…. Mimochodem to se může stát i pokřtěným od narozeni, pokud si nevytvoří vztah s Bohem a církví, vše pomalu, ale jistě odumírá…..
Pak je tu trní – mám zájem o Boží slovo, mám k tomu vztah, ale mám ještě zájem o 40 dalších věcí…nestíhám. To nás dusí… Co dodá kyslík? Dech Ducha svatého, pevné společenství, správné seřazení hodnot. Bůh má být na předním místě…a ne na posledním, až jak zbude čas, pokud vůbec…
Dobrá půda je zájem evangelium, pochopení, co to znamená pro náš život, živý vztah ke Kristu a celoživotní vytrvalost navzdory různým zkouškám. Kéž bychom byli takovými.
A co nám v tom může ještě bránit?
Ježíš varuje před otupělostí. Ono to působí i v přirozeném životě. Kdo moc sladí čaj nebo kávu, tak ani nevychutná jejich vůni a skutečnou chuť – cukr to převálcuje. Kdo má kolem sebe hluk, přeslechne snadno cvrčka nebo skřivánka, kdo se pořád jen dívá na monitor, nevšimne si vedle sebe krásy světa i lidí… Kdo se zabývá jen sebou, je slepý vůči bližnímu, kdo se nechá zavalit světskými požitky a starostmi, je tupý vůči Božímu hlasu, vůči Božím vnuknutím….
Proto je tak potřebný detox… od mobilu, televize a médií, a zaposlouchat se do ticha… Dovolené, prázdniny, pobyty v přírodě, k tomu vyzývají, jsou obrovskou příležitostí. Proč toho nevyužít? Kdy, když ne teď? A nemusí to být nadlouho. Jen jít na procházku bez mobilu, na chvíli si sednout v prázdném kostele.
Najednou začneme být citlivějšími a vnímavějšími vůči Bohu a jeho vnuknutím, ale i vůči druhým lidem i nám samotným…a toto vše se začne projevovat i na nás – pokoj, radost, moudrost….