Pětitisícová Skuteč, to by mohlo být zhruba 1000 rodin (tedy v dobách trochu vyšší porodnosti). Ježíš rozdělil 5 chlebů mezi 5 tis. mužů kromě žen a dětí, takže mezi 5 tis. rodin. To znamená: Stačí jen jeden chléb od Ježíše, aby nasytil celou Skuteč.

To je docela dobré živobytí, že? Dalo by se na tom dost ušetřit. Už prorok Izaiáš nám slíbil jakési budoucí dobré časy, kdy se budeme zásobit a jíst úplně zadarmo. A nebude to jen chléb, ale ta nejlepší jídla. Budou to časy, kdy nám budou pečení holubi lítat do huby…

A kdy to přijde? Chcete to vědět? Kdy se celá Skuteč nasytí z jednoho chleba? Moji milí farníci, mám pro vás dobrou zprávu: už je to dávno tady! Ježíš vzal, vzhlédl k nebi, požehnal, lámal a dával. A když budete pozorně poslouchat za pár okamžiků při eucharistické modlitbě, uslyšíte totéž. Ano, tato Ježíšova zázračná eucharistie, při níž se z jednoho chleba nasytí celá Skuteč, se odehrává dnes na vašem oltáři. To je ten pokrm, který nám slíbil prorok. Ne, ten, který nesytí, ne ten, po kterém je zase hlad. Ale pokrm, který v sobě nese živiny věčného života. Nač utrácet jmění za to, co nesytí? Tady se člověku nabízí pokrm, který nabíjí lidské srdce mocí žít navěky, strava, po níž se už nevyhládne a nezemře. Tělo Kristovo, chléb života, lék nesmrtelnosti.

Všimněme si však, že na takovou božskou hostinu je pár věcí potřeba. Dočtu větu, kterou jsem už parafrázoval: „Potom vzal těch pět chlebů a ty dvě ryby, vzhlédl k nebi a požehnal, lámal chleby a dal učedníkům a učedníci zástupům.

1. Je třeba dát Ježíšovi svou vlastní svačinu. 5 chlebů a 2 rybky. To málo, co máme. Ty omezené lidské schopnosti a síly, kterými disponujeme. A dát mu je všechny. Každý podle svého životního stavu, zdraví a vlastních darů, ať se dá do služby Božímu království – evangelizací, modlitbou a skutky milosrdenství. A Ježíš to málo, co tady v naší farnosti máme, vezme a nasytí z toho celou Skuteč!

2. Ježíš dal učedníkům a učedníci zástupům. Potřebujete apoštolské kněze, kteří sbírají dary věřících a kladou je na Kristův oltář a proměněné a rozmnožené je pak dávají zástupům. Každý pokřtěný má ve farním společenství své specifické místo a úkol. Všichni jste obdrželi v biřmování charismata, kterými můžete sloužit církvi a nejste v tom nahraditelní, protože vaše obdarování je vždy originální.

Váš farář obdržel ve svátosti svěcení také specifické dary. V čem tedy spočívá specifická role kněze ve farnosti? Je to trojí úkol: posvěcovat, učit a vést. Kněze tu máte jako prostředníka, který rozdává duchovní pokrm z Ježíšových rukou. Rozlévá vám vodu života ze svátostí církve. Má povinnost přímluvné modlitby, jeho úkolem je vytrvale stát v modlitbě s rukama vztaženýma k nebi a nechat po sobě stékat nebeskou vláhu na zem. To znamená posvěcovat. Je mu svěřen úkol učit, sytit vás Božím slovem, vykládat ho v souladu s učením církve, které jediné dokáže napříč věky udržet pohromadě celek informací o Bohu, které nám předal Pán. A nakonec je jeho posláním vést. Pro Ježíšův chléb života je třeba si dojít, nebo aspoň zvednout zrak a ruku a přijmout ho s otevřeným srdcem. Kněz má lidem pomáhat na jejich cestě za Kristem, přemýšlet o jejich hledání, o jejich postojích k Bohu, o tom, jestli volí vhodné prostředky, aby dosáhli kýženého cíle. A má je podpírat, když je Pán vystavuje zkouškám, aby se posílila jejich víra. A je to nejen vedení jednotlivých duší, ale celého společenství. Jak bylo řečeno – při každé mši kněz při obětním průvodu sbírá duchovně do obětní misky vaše dary, Bůh je proměňuje a rozmnožuje, a pak je kněz rozdává zástupům. Kněz má hledat jednotlivé dary věřících a pomáhat jim zapojit se do služby církvi a všem lidem, mezi kterými žijete.

Tak to by byl takový malý návod k použití vašeho nového faráře. Těším se, že vám posloužím.