Kázání Otce Linharta:

Svátek sv. Štěpána (C) – 26.12.2024

Farnostskutec - kategorie kázání Otce Linharta

Mt 10,17-22 - Ježíš řekl svým apoštolům: "Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům a bičovat v synagógách, budou vás vodit před vladaře a krále kvůli mně, abyste vydali svědectví jim a také pohanům. Až vás vydají soudu, nedělejte si starosti, jak nebo co máte mluvit, protože v tu chvíli vám bude dáno, co máte mluvit. Neboť to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Bratr vydá na smrt bratra a otec syna, děti povstanou proti rodičům a způsobí jim smrt. Budete ode všech nenáviděni pro mé jméno. Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen."

Milí přátelé,
je svatého Štěpána, prvomučedníka – jak popisuje Bible… Ježíš zemřel dříve, ale přece jen je výjimkou a lotr po pravici? Nebyl to vpravdě mučedník…, takže Štěpán je první. Je zajímavé, že v příběhu, jak popisují Skutky apoštolské, jsou dvě hlavní postavy – Saul /Pavel / a Štěpán – oba dva tam jsou kvůli Ježíši a asi ani jeden z nich se osobně s Ježíšem nesetkal… Jeden je jeho zastánce a obětuje pro něj život a druhý je na straně pronásledovatelů…zatím… Ježíš totiž ve své době nikoho nenechal lhostejným…. To, že dnes je tolik lidem volný a připadá jim nezajímavý jen potvrzuje, že ho vlastně nikdy nepoznali….
A Štěpán byl tím, kdo poznal evangelium a žil podle něj velmi intenzivně – tak, že provokoval druhé a ti ho pro jeho údajné rouhání „vidím nebesa a Syna člověka….“ zavrhli – říkali si – na co si hraje /?/- vždyť přímo zesměšňuje naši úctu k nekonečnému Hospodinu, který je neviditelný a nezachytitelný…. Je nakonec ukamenován, a on přitom odpouští po vzoru svého Mistra svým vrahům….
Evangelium nás skrze Ježíše připravuje na to, že když chceme narozeného Krista uctívat a následovat, musíme počítat i s překážkami – copak jich neměl od narození dost i sám Kristus? Početí a skoro /ne/přijetí Josefem, cesta do Betléma na poslední chvíli, žádný nocleh, strašné podmínky narození, nevšímavost mnoha, nebezpečí od Heroda a úděl emigranta v cizí zemi… to vše za prvních 5 let jeho života na zemi….
Co radí svým následníkům? To máme v evangeliu: opatrnost, svědectví, vytrvalost….
1. Mějte se na pozoru před lidmi! Budou vás totiž vydávat soudům…. Ano, Pánu nejde o prvoplánové hrdinství, že budu vydávat svou víru za každou cenu na odiv, zvl. v minulém režimu jsme od dětství byli vychováváni, že musíme i s ohledem na bezpečí druhých, abychom jim neublížili, o své víře mluvit opatrně, a uměli o tom i mlčet, zvláště o věcech, které režim pronásledoval….
2. ale když už by přišlo na jeho následníky, že jsou postaveni před soudy, je to zároveň možnost k vydání svědectví – to už pak nemluvíte vy, ale mluví skrze vás Duch vašeho Otce. Dokonce tak nabízí pomoc Božího Ducha k hlásání evangelia a obhajobě víry v Krista…I v našich podmínkách, když se na nás dívají skrz prsty nebo se smějí naší víře – klidem, pevností i láskou můžeme druhým pomoci poznat Boha…
3. a nakonec Ježíš neslibuje hned nějaké okamžité vítězství, ale: Ale kdo vytrvá až do konce, bude spasen.“ Vytrvalost a trpělivost nakonec vítězí… ani Jan Křtitel, ani Štěpán, ani další apoštolové, ani sám Ježíš hned nevítězili, ale byli lidsky chápáno poraženi, zabiti, odstraněni, a přece: Boží slovo a ani Ducha zabít nemůžou… nikdo… ani ten zlý….Poslední slovo má Pán a jeho věrní.
A co s tím slovem – bude spasen? Když mne před mnoha lety jako studenta v centru Liberce zastavili dva protestantští křestané odkudsi z Ameriky – jak se tam v době totality dostali opravdu nevím… a začali se mne ptát – na mou víru, na Bibli a jestli si myslím, že jsem spasen – já poněkud zaváhal a ani řekli, vidíš, my jsme spaseni…. A proč jsem váhal? Je to tak, že jsme skrze Krista všichni vykoupeni, koupeni, zaplaceni jeho krví…. Ale jestli budeme s ním naplno žít, tak je potřeba naše rozhodnutí a náš život – dostali jsme vstupenku do Božího království a jen na nás je, jestli vstaneme a celý život půjdeme a vstoupíme do jeho bran…. A tak stále hrozí nebezpečí, že přestaneme jít a hledat, vystoupíme z pomyslného vlaku a do cíle nedojdeme… Proto tehdy – i dnes říkám – nevím, jestli jsem spasen – to až v cíli poznám, ale pevně doufám v to, věřím tomu a snažím se hledat a jít za tím… a hlavně vím, že kdo vytrvá až do konce, bude spasen….- jako Jan, jako Štěpán…kéž my všichni….