Lk 21,5-19 - Když někteří mluvili o chrámu, jakými krásnými kameny a pamětními dary je ozdoben, řekl Ježíš: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, (všechno) bude rozbořeno.“ Zeptali se ho: „Mistře, kdypak se to stane? A jaké bude znamení, že to už nastává?“ Odpověděl: „Dejte si pozor, abyste se nenechali svést! Mnozí (lidé) totiž přijdou pod mým jménem a budou říkat: `Já jsem to!' a `Ten čas je tady!' Nechoďte za nimi! Až pak uslyšíte o válkách a vzpourách, neděste se, neboť to se musí stát napřed, ale nebude hned konec.“ Potom jim řekl: „Povstane národ proti národu a království proti království, budou velká zemětřesení, na různých místech hlad a mor, hrozné úkazy a velká znamení na nebi. Ale před tím vším vztáhnou na vás ruce, budou vás pronásledovat, vydávat synagogám (na soud) a do vězení, budou vás předvádět před krále a vladaře pro mé jméno. To vám dá příležitost k svědectví. Vezměte si tedy k srdci toto: Nepřipravujte se předem, jak se hájit. Vždyť já vám dám výmluvnost i moudrost, které nedovedou odolat ani odporovat žádní vaši protivníci. Budete zrazováni i od (vlastních) rodičů a sourozenců, příbuzných a přátel, a některé z vás usmrtí. Budete pro jméno mé ode všech nenáviděni. Ale ani vlas z hlavy se vám neztratí. Trpělivostí zachráníte svou duši.
Milí přátelé,
Jak jsem se nedávno dočetl, jeruzalémský chrám byl neuvěřitelně rozlehlá a impozantní budova. Byl to skvost starověkého inženýrství, dokončený pod dohledem Heroda Velikého krátce před Ježíšovým narozením. Ve skutečnosti samotný chrám pokryl zhruba tolik prostoru jako prvoligové fotbalové hřiště. To byla hlavní chrámová budova a vnitřní nádvoří. Pokud však zahrneme vnější nádvoří a celý chrámový areál, mluvíme o velikosti 28 fotbalových hřišť.
Chrám však nebyl jen velký co do velikosti, ale měl také velký význam: byl jedním ze základních kamenů židovské víry. Chrám byl místem, kde měly být obětovány oběti stanovené ve Starém zákoně: bylo to právě to místo, kde se mohlo konat smíření za hříchy. Byl to Boží dům: nacházela se v něm velesvatyně – posvátný prostor, ve kterém přebýval sám Bůh a do kterého vstupoval pouze velekněz pouze jednou ročně v Den smíření. Chrám byl posvátným centrem shonu a ruchu různých každoročních svátků a festivalů. Jeho návrh dal sám Bůh a navazoval na tradici velkých a slavných let prvního chrámu postaveného Šalomounem, kdy Izrael dosáhl největší prosperity.
A teď od Ježíše učedníci slyší, že chrám bude srovnán se zemí. Spíše očekávali, že Ježíš bude mluvit o zničení Římanů, kteří okupovali Jeruzalém, nebo o pádu Říma. Místo toho jim ale říká, že se zřítí jejich dům, což se skutečně stalo z rukou Římanů v roce 70 n. l.
Ale to není konec, je to jen konec jedné etapy, Bůh se svým zjevením a milostmi už nebude vázán na jedno místo a na jeden národ… Otevírá se éra spásy pro celý svět… taková je Boží velkorysost. Ono totiž neexistuje křesťanský národ, existují v národech křestané….
A tak samotné Boží království a jeho působení není vázáno na impozantní budovy a lidi a obřady, jakkoliv je nádherný zážitek – mše svatá ve Svatopetrské bazilice v Římě, ale tak stejně hodnotná je mše sv. někde u o samotě u lůžka nemocného…
Ježíš se nikdy nenechal vést cestou pompy a slávy a moc, ale cestou trpělivosti, pokoje spravedlnosti i milosrdenství….
Ježíš se rozhodl v pozemském smyslu slova nevládnout – ztotožnil se s utrpením, se svou smrtí…, prohrou… aby z toho vzešlo konečné vítězství… On je ten, který do našich životů nepřichází jako mocný král, pro kterého nic není problém, jakkoliv toho je schopen, ale jeho strategií je tichá a pokorná přítomnost, on utěšuje a pomáhá v našich obavách, co bude dál…
Ježíš má podobu zranitelnosti a ponížení. Boží království odpouští, smiřuje a obnovuje… To je jeho cesta a zde taky tkví odpověď na věčnou otázku: Bože, proč jsi nezasáhl svou mocí, proč mlčíš…?
Je prostě jiný, než naše lidské představy a hlavně v jeho rukou je čas… On ví kdy a jak…pomoci…ke spáse
Ať už je náš původ, pohlaví, rasa, sexuální orientace nebo politické preference jakékoli, Ježíšova výzva ke každému z nás je stejná. „Vezmi denně svůj kříž a následuj mě.“ Nevěřte poselství světa, že trvalou spásu lze nalézt kdekoli jinde než skrze smrt a vzkříšení Ježíše Krista. Nedělejte si modlu z žádného člověka, instituce ani ideologie.
Nevěřte falešným prorokům, kteří kážou poselství moci a síly. Vstup do Božího království se nachází na jednom místě a pouze na jednom místě. Na Kristově kříži. Jiná cesta není. Každý máme nějaký svůj kříž a každý máme šanci ho proměnit v radost z vítězství.
„Zachovejte klid a nenechte se svést.“