Mt 2,1-12 - Když se Ježíš narodil v Betlémě v Judsku za času krále Heroda, přišli do Jeruzaléma mudrci od východu a ptali se: "Kde je ten narozený židovský král? Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit." Když to uslyšel král Herodes, ulekl se a s ním celý Jeruzalém. Svolal všechny velekněze a učitele Zákona z lidu a vyptával se jich, kde se má Mesiáš narodit. Řekli mu: "V Betlémě v Judsku, neboť tak je psáno u proroka: `A ty, Betléme v judské zemi, nejsi vůbec nejmenší mezi judskými předními městy, protože z tebe vyjde vládce, který bude panovat mému izraelskému lidu.'" Tehdy si Herodes tajně zavolal mudrce a zevrubně se jich vyptal na dobu, kdy se ta hvězda objevila, poslal je do Betléma a řekl: "Jděte a důkladně se na to dítě vyptejte. Až ho najdete, oznamte mi to, abych se mu i já přišel poklonit." Když krále vyslechli, vydali se na cestu. A hle - hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo dítě. Jakmile uviděli hvězdu, zaradovali se nevýslovnou radostí. Vstoupili do domu a spatřili dítě s jeho matkou Marií, padli na zem a klaněli se mu. Otevřeli své pokladnice a obětovali mu dary: zlato, kadidlo a myrhu. Ve snu dostali pokyn, aby se k Herodovi už nevraceli, proto se vrátili do své země jinou cestou.
Milí přátelé,
celý Matoušův příběh o třech králích – nám ukazuje několik zajímavých věcí. Předně tito pohané, snad 3 zoroastriánští kněží – to bylo náboženství před islámem v Persii – zabývající se hvězdopravectvím a podle jejich poznatků se měl narodit král… Je zajímavé, že pozorováním konjunkce hvězd a jejich důsledků na naše dění, které dnes nepovažujme zrovna za vědecké, se stalo přece nástrojem k tomu, aby pohané poznali Krista… Bůh umí využít všech cest… po kterých jdeme.
Pak je tu úžasné odhodlání – putují možná tak 2 tisíce kilometrů, než se dostanou do Betléma – jaká odvaha… a vytrvalost…. A pak místo aby šli do Říma, kde by byl jinde narozený král? A jdou do sídla okrajové zapadlé provincie jménem Judsko a jakési vesnice jménem Betlém….možná je to symbol, že Peršané v té době Řím zrovna moc nemilovali….
A přitom se staví u místního vladaře – který v podstatě nebyl čistokrevným králem, ale římskou mocí trpěným knížetem – idumejského původu – jeho předkové konvertovali k židovství… nebyl z Davidova rodu, ani nebyl z Betléma, jak naznačili jeho teologičtí odborníci u dvora, že by král měl být…
Je to i symbol paradoxu – král Židů, který není Žid, chce skutečného krále zabít, neboť propadl paranoi a zároveň touze si uchovat moc a pohané, kteří měli být mimo, váží dlouhou cestu, aby se poklonili a obdarovali krále v podobě dítěte na periferii… Nikdo z věhlasných Židů se nejde poklonit, pohané ano….
A pak tu jsou dary – krásné symboly – které patří králi – Herodovi nic nedali,:-)…: zlato – symbol bohatství, ale taky královské moci – copak Ježíšovi nepatří vše v tomto světě? Kadidlo – které je vonnou pryskyřicí, s níž se uctívali králové a císařové, když milostivě zavítali mezi obyčejný poddaný lid a to kadidlo, které my dnes využíváme při slavnostech, jako symbol modlitby stoupající až k nebi…. A nakonec myrrha – vzácná balzamovací mast pro zesnulé, které ve váze byla často dražší a cennější než zlato, a to už byla jakousi předpovědí, proč toto dítě přichází na svět – ne aby usilovalo o moc, tu už má i bez boje, ale aby právě obětí vlastního života zachránilo mnohé…..
A když se vracejí neposlechnou vládnoucí moc, ale poslechnou sen – jako Josef – a tak se spolu s ním podílejí na záchraně života Ježíše, když nakonec celá rodina uteče do Egypta….
Připomínám název dnešní slavnosti: Slavnost Zjevení Páně – a z ní vyplývá otázka – kdo se zjevuje, jak a komu….
Kdo? Je to malé dítě u navenek obyčejných lidí, mladičká maminka a obyčejný otec, kteří zde jsou jen na návštěvě, bydlí na odlehlém venkově na severu… a přece je to Pán světa……
Jak? Zjevuje se nenápadně – nijak to mudrcům, ani nikomu dalšímu, neusnadňuje – zdá se, že po jeho narození pastýři zvěst o jeho narození do Jeruzaléma nepřenesli…. Kdo by je taky bral vážně…. A tak je tu pro ty, kteří opravdu hledají – ve spojení s Bohem….
Komu? Je to krásný symbol, nejdřív pastýři, nejchudší vrstva obyvatel Judska a nakonec sice urození, ale pohanští návštěvníci z ciziny – tedy všichni jsou pozváni do jeho blízkosti…
A tak kéž by se mohl zjevovat i i dnes a zde a skrze nás – v pokoře a lásce a okolnímu světu…..