Farnost Skuteč, Předhradí

Kázání Otce Linharta:

1. postní neděle (B) – 18. 2. 2024 – MODLITBA – co to je?

Farnostskutec - kategorie kázání Otce Linharta

Mk 1,12-15 Duch vyvedl Ježíše na poušť. Byl na poušti čtyřicet dní a byl pokoušen od satana, žil tam mezi divokými zvířaty a andělé mu sloužili. Když byl Jan Křtitel uvězněn, přišel Ježíš do Galileje a hlásal tam Boží evangelium: „Naplnil se čas a přiblížilo se Boží království. Obraťte se a věřte evangeliu!“

Milí přátelé,

myslím, že hodně stručný Marek popisuje scénu z Ježíšova pobytu na poušti hodně jednoduše. Což je ostatně u Marka obvyklé. Když si Ježíše představíme na odlehlém místě, kde se postí po 40 dnů, tak se jistě také modlí, jak to dělával, když později veřejně vystupoval. Potřeboval chvíle klidu k samotě a modlitbě…. Toho zde měl bohatě – je to také ukázka, jak vůbec začínat velké vnější dílo – v klidu, samotě, modlitbě, usebrání… Ovšem v této situaci také musím počítat s bojem, s pokušením….

Dnes začínáme sérii postních kázání – už máme leccos za sebou, tak bych rád letos zůstal u pojmu modlitba. Co to je vlastně modlitba? Zbožné pozdvižení mysli a srdce k Bohu… tak nějak to říká klasický katechismus. Teolog by řekl – modlitba je aktualizace víry. Obyčejný člověk řekne – dialog, rozhovor s Bohem… Vše je dobře… ale přece jen může vás napadnout – jakýpak dialog? Já se modlím a modlím a z druhé strany nic….?!

Dalo bys e říci – virtuální dialog – tedy, že Bůh odpovídá, ale trochu jinak, než já…jistě to může být vyslyšením i nevyslyšením mých proseb – podle toho, co je pro mne dobré…, může to být událost, slovo nějakého člověka…, myšlenka, která mne napadne….je to opravdu různé…. Ostatně, když čteme Bibli, v ní k nám /doslova/ promlouvá Bůh…Její text je určen i pro mne a pro můj život, tam je mnoho odpovědí na mé otázky.

V každém případě v modlitbě nejde o magii, kdy se snažím nějakými rituály, nějakým kouzelným knoflíkem přinutit duchovní svět, aby mi sloužil… To je vlastně opak modlitby. Podobně není možní Boha prosit o něco zlého a čekat vyslyšení…. V modlitbě předkládám svou záležitost nebo problém druhých a nechám na Bohu, jako milujícím Otci, jak a kdy pomůže….On ví, co dělat… na rozdíl ode mne… Víz Maria a Ježíš – „nemají víno“, „udělejte, co vám řekne… připravit cestu Pánu…

V nejširším smyslu slova je modlitba každá myšlenka na Boha. Když něco Bohu říkám, na něj myslím, když čtu a o něm přemýšlím, když dělám práci ve spojení s ním… to vše je modlitba. V 1 Sol 5,17 – se píše – „stále se modlete…“  A to jak? Každý jsme někdy zakusili, že jsem s někým v místnosti, každý si hledí své práce, ale oba víte, že nejste sami a je vám spolu dobře…. Nic neříkáte, ale přesto o sobě víte… To je ona stálá modlitba – nemusím pořád něco mluvit, ale žít v Boží přítomnosti…. Napomáhá tomu tzv. Střelná modlitba, kdy k Bohu občas vyšlu kratičkou větu, myšlenku, slovo díků, proseb, chval…. Je to i lék na braní Božího jména nadarmo. Když ho totiž řeknu jako prosbu, už to není nadarmo, ale modlitba….

Modlitba se také dát dělit podle toho, co je jejím obsahem – mohu Boha prosit, to umíme velmi dobře, zvl. když nám teče do bot…, ale prosba se může změnit i v přímluvu, když nemyslím, jen na své potřeby, ale i na problémy těch druhých. Můžeme ale také projevit jako Boží přátelé svou vděčnost za vše, co nám Bůh dává– tedy můžeme a máme děkovat.  A pak je tu zvl. kategorie – modlitba chval – jako když se dítě vrhne tátovi do náruče, když ho celý den nevidělo a teď se vrátil z práce domů a díte má prostě radost, že je…jen tak… Chvály – radost z Boha, že je, jaký je a my smíme být s ním…. Mimochodem: Modlitba chval je neúčinnější prosebná modlitba…  Když třeba ráno ve chvíli ztišení místo proseb za ty či ony starosti se zaměřím hlavně na blízkost Boží…a uvědomují si ten dar, je to jako výtah do Božího světa a odtud ty naše bolesti dole jsou jako malé krtičince….

A pak ještě jedna věc: Křesťanská modlitba je vždy trojiční. Modlíme se k Otci, ke kterému směřujeme, skrze jediného prostředníka Ježíše, v moci a síle Ducha svatého… Ale nebojme se, že by Božské osoby na sebe žárlily… Když se modlím k Otci, chválím tím i Syna a Ducha, apod…..

Jako inspiraci vám ke konci každé úvahy o modlitbě vždy přečtu aspoň jednu myšlenku z dopisů a modliteb dětí – z knihy Děti píší Bohu: třeba nás budou někdy motivovat – Bohu můžeme dát opravdu vše, co máme na srdci… třeba i toto:

Milý Bože, pamatuješ, jak nám odpadla škola, protože bylo hrozně moc sněhu? Nešlo by to udělat znovu? Olda

Tedy: dobrý Bože, nauč nás modlit se, mluvit s tebou, svěřovat ti vše bolestné i radostné, být s tebou,  a tak se s tebou  spřátelit….s tebou  a pro tebe žít….