Farnost Skuteč, Předhradí

Kázání Otce Linharta:

2. neděle postní – 25. 2. 2024 – MODLITBA – recitované modlitby Otče náš a Zdrávas:

Farnostskutec - kategorie kázání Otce Linharta

Mk 9,2-10 - Ježíš vzal s sebou Petra, Jakuba a Jana a vyvedl je na vysokou horu, aby byli sami. A byl před nimi proměněn. Jeho oděv zářivě zbělel – žádný bělič na zemi by ho nedovedl tak vybílit. Zjevil se jim Eliáš s Mojžíšem a rozmlouvali s Ježíšem. Petr se ujal slova a řekl Ježíšovi: „Mistře, je dobře, že jsme tady. Máme udělat tři stany: jeden tobě, jeden Mojžíšovi a jeden Eliášovi?“ Nevěděl totiž, co by měl říci; tak byli ustrašeni. Tu se objevil oblak a zastínil je. Z oblaku se ozval hlas: „To je můj milovaný Syn, toho poslouchejte!“ Když se rozhlédli, najednou u sebe neviděli nikoho jiného, jenom samotného Ježíše. Když sestupovali s hory, přikázal jim, aby nikomu nevypravovali o tom, co viděli, dokud Syn člověka nevstane z mrtvých. Toho slova se chytili a uvažovali mezi sebou, co to znamená „vstát z mrtvých“.

Milí přátelé,

v evangeliu jsme se ocitli na hoře Tábor, takovém severoizraelském Řípu, krásné hoře nedaleko Nazareta a vyčnívající nad úrodným údolím Jizreel. Ježíš si vybral skutečné příhodné místo na mystické setkání s Otcem, který se k němu přiznává Jako k svému synovi a kterého my máme poslouchat. Takže máme tady náznak vztahu Otce a Syna a do tohoto vztahu apoštoly i nás všechny Ježíš zve – i my můžeme být Božími dětmi syny a dcerami… už tím, že v modlitbě nás Ježíš učí, že máme Boha oslovovat:

OTČE náš, jenž jsi na nebesích – tedy, obracíme se k Stvořiteli a Pánu všech, který nás nekonečně přesahuje, je na nebesích, ale taky mu můžeme říkat tatínku, jako jeho děti, které miluje a přitom si všimněme, že se nemodlíme jen sami za sebe, ale i za druhé… ne Otče můj, ale náš….

Posvěť se jméno tvé – přeji si, aby tvé jméno bylo svatým, posvátným pro všechny lidi, abychom měli k tobě úctu, abychom se tebou řídili, kéž je to i obsaženo v našem životě, kdy my, jeho vyslanci, budeme v tomto světě žít tak a dávat takový příklad, že lidé budou mít skrze nás úctu i k našemu Pánu… kéž by….

Přijď království tvé – nejde o nějaké pohádkové království za devatero horami, ale o plnost Božího přebývání mezi námi – on je s námi – viz SZ přenosný chrám Izraelitů na poušti s oblakem ve dne a ohnivým sloupem v noci, vzpomeňme na Ježíšovo vtělení – a jeho slova, kdy říká: Boží království je mezi vámi…, a dnes by mohl říci, Boží království je ve vás… – pokud žijete v Boží milosti… Ale protože tu stále bojujeme s hříchem, jsou tu překážky a my prosíme, aby jednou nastalo toto Boží vládnutí naplno a navždy….To bude nebe.

Bud vůle tvá… – ne má, jak to někdy vypadá v naších modlitbách, ale tvá… Na jedné straně Bůh dal člověku – Petru – papeži – obrovskou moc: Co svážeš na zemi, bude svázáno na nebi, ale také je třeba vše podřídit Boží vůli, jako to dokázala Maria…. I když mu mnohdy nerozumíme, přijmout všecko, co den přinese, to radostné i těžké…  Přece věřím, že za tím vším jsi ty a myslíš to se mnou dobře…..

Chléb náš vezdejší… – slovensky: „každodenný“ – dej nám dnes – zde prosíme nejen o jídlo pro tělo, ale i pokrm pro duši – eucharistii, zároveň prosíme o všechno, co tento den potřebujeme – zdraví, práci, přátele, odpočinek, sílu, pokoj, radost a i to jídlo…, všechny každodenní potřeby….Dej nám dnes – nám připomíná manu na poušti, kdy Izraelité si mohli nasbírat jen na denní spotřebu, aby si nedělali zásoby – na úkor druhých nebo na úkor vědomí, že vše je Boží dar a ne jejich majetek…. Podobně prosíme i my – vždyť každý den sám o sobě má dost svých starostí, a tak neřešme, co bude zítra… a to není proti plánování, ale proti jakési rádoby-sebezajištěnosti, kdy budu mít pocit, že Boha už nepotřebuji….Ostatně i to, že jsme hříšní a stále potřebujeme odpuštění, je také možná projev Boží moudrosti, že kdybychom byli už zde dokonalí, jak bychom si někdy přáli, tak už Boha potřebovat nebudeme….

Odpusť nám naše viny, jako i my…  zde nejde jen o to, co jsme udělali špatně, ale i řekli nebo mysleli a nejde jen o konání zla, ale i o zanedbání dobra… Nejde jen o vraždy a krádeže, jak si představujeme velký hřích, ale jde i o běžné chyby typu nervozity, neochoty, řečí, nepravd, nelásky neodpuštění, lhostejnosti… a zde jsme u druhé části, jako i my….Ano, chci-li odpuštění od Boha, je to neoddělitelně spojeno s ochotou odpustit druhým, pracovat na tom, modlit se o to…i když to dá zabrat a chce to čas…, ale vztah s Bohem bude vždy spojený se vztahem k člověku…

Neuveď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého… – všimli jste si, jak modlitba krásně začíná . slovem „Otče“ – tím nejvyšším a končí slovem „zlého“, tedy tím nejhorším? Začínáme prosbou o pomoc od našeho Pána, až po ochranu před tím nejhorším zlem…. Jinak – neuveď nás… by bylo asi lepší říci – buď s námi – v situaci, když na nás přijde pokušení, když jsme slabí…  a zbav nás zlého? Zla, hříchu, ďábla a jeho působení, jako i pekla jeho důsledků…. Bez Boha to nejde, ale s Bohem je možné vše….Amen – ať se tak stane….

Ano, toto je nejkrásnější modlitba, přímo od Ježíše, je v ní vše, stojí za to se ji někdy pomodlit pomalu a s větším přemýšlením… Patří k tzv. Recitovaným modlitbám, tedy takovým, které jsou dané, časem osvědčené a mohou se ji modlit najednou tisíce…

A víte, jaká je nejstarší recitovaná Mariánská modlitba? Už z 2. stol. pochází slavná –  Pod ochranu tvou – dle Tomáše Špidlíka….

Dodám k tomu i např. Andělské pozdravení – kdy  Maria je pozdravena Gabrielem – bud zdráva, milostí zahrnutá – plná – svatá – Pán je s tebou – Emanuel… a další část už je z pozdravu Alžběty – požehnaná ty mezi ženami a požehnaný plod života tvého…. Zbytek je pozdější dodatek, kdy po dvou pozdravech tu máme prosbu – prosbu za nás hříšníky, ona má k Bohu přece nejblíž – je sice jedna z nás, ale zároveň matka Boží… – a prosíme jak o současnost, tak i o její blízkost v rozhodující chvíli našeho příchodu k Pánu…

A tak Maria, pros za nás hříšné, nyní i v hodinu smrti naší….

A než řeknu závěrečné slovo, opět inspirace od děti – Děti píší Bohu: Milý Bože, opravdu jsi chtěl, aby žirafa vypadala takhle nebo jsi ji trochu zpackal? Dora

a ještě – Milý Bože, proč se musím modlit, když stejně víš, co chci? Ale když tě to potěší, tak já se tedy modlit budu. Zuzana…Amen….