Milí přátelé,

nevím, jestli někdo z vás řeší svou velikost:-), ale přece jen – zdá se mi, že žijeme v době, která na to dává velký důraz. Možná k tomu přispěly i americké filmy, kde často hlavní hrdina musí být úžasná jednička, borec, na kterého nikdo nemá – i když zpočátku to vypadalo dost bledě…cesta k bohatství, slávě, úspěchu a moci – je jakýsi americký sen….

Také jsme v době, kdy nemusíme jako dříve řešit své existenční podmínky – jako naši předkové – zatím Bohu díky máme relativní mír, všichni mají co jíst a kde bydlet, máme odbornou lékařskou péči i možnost vzdělání a rozvoje, jako i zabezpečení ve stáří. Nevím, co by babička Boženy Němcové říkala na naše nářky, že vláda dává malé důchody….. Tedy suma sumárum, máme čas řešit sebe a svůj rozvoj, své plány a představy a taky problémy, na které dříve nebyl čas…. Jsme vyzývání k tomu být sami sebou i kdyby to bylo hodně zvláštní…. Být sám sebou, ať už je to cokoliv – je to heslo této doby a protože nám někdy chybí určitá zodpovědnost, a někdy i meze, máme pocit, že můžeme vše a že každý je předurčen být v něčem úžasný a nepřekonatelný… Ovšem víme, že v závodě první může být jen jeden… a co ti ostatní? Velikost v očích tohoto světa je věc velmi ošidná… když nemůžeme být významní pozitivně, tak aspoň někteří negativně a když to není v něčem užitečném, tak v něčem třebas hloupém, ale hlavně mimořádném, aby se o nás mluvilo….

Z hlediska víry je to jednoduché a jednoznačné… zde může být veliký každý… a proto Ježíš dost intenzivně reaguje na světské a klukovské dohadování se, kdo je z nich největší…. Takže odpověď ? Dítě, které v té době nic moc neznamenalo, je vzor, velikost spočívá ve službě, pokoře, lásce a oběti….

Přitom být ctižádostivý je dobré, jen je třeba to správně nasměrovat – Pavel horlil pro Hospodina a pronásledoval křesťany – kdyby v tom vytrval, mohl dostat vysoké postavení ve veleradě…. Ovšem on se setkal s Ježíšem a napřel všechny své síly i schopnosti pro jeho obhajobu a hlásání evangelia….

Mimochodem i sám Ježíš mohl bez větší námahy dobýt svět a naplnit ambice těch, kteří ho doprovázeli, vzpomeňme na Jakuba a Jana, jak se snaží na popud maminky zajistit teplá místa v Božím království… A Ježíš měl na to,aby tomu šel naproti – nebylo překážky, kterou by nemohl překonat…, kromě lidských srdcí – viz bohatý mládenec, zabednění apoštolové, zatvrzení zákoníci a farizeové….a někdy i naše okoralé srdce…. Tam je to na nás…

Nicméně jeho ctižádostí bylo nás zachránit, dát za nás všecko…..

Učedníci se báli zeptat – to znám, abych se neptal blbě, tak jsem často ve škole čekal, až se zeptá někdo jiný a odvážnější…, Byla to moje pýcha, bych si náhodou nezadal a nevypadal hloupě… V podstatě hloupé otázky snad ani nejsou, můžu být akorát hloupé odpovědi…

A o co šlo? O předpovídanou Ježíšovu smrt a taky jeho zmrtvýchvstání . Něco nepředstavitelného… A přece pro nás všecky je to spojení dvou největších extrémů našeho života…

Čeho se asi nejvíc bojíme? Smrti, neexistence, nicoty a po čem můžeme nejvíc toužit? Po životě, který nekončí, který naplňuje naše tužby…  A zde je to spojené – jedno je cestou k tomu druhému – v našem případě, pokud je to spojené s vírou a láskou k Bohu….

Takže když si vše spojíme dohromady – toužíme po velikosti ? Buďme velicí v odvaze dělat i náročné věci, které jsou ale dobré, pro nás a pro druhé, které dělají Bohu čest a které mění svět k lepšímu……