Mt 10,26-33 Ježíš řekl svým apoštolům: „Nebojte se lidí. Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech! A nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo – duši zabít nemohou. Spíše se bojte toho, který může zahubit v pekle duši i tělo. Copak se neprodávají dva vrabci za halíř? A ani jeden z nich nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce. U vás však jsou spočítány i všechny vlasy na hlavě. Nebojte se tedy: Máte větší cenu než všichni vrabci. Ke každému, kdo se ke mně přizná před lidmi, i já se přiznám před svým Otcem v nebi; ale každého, kdo mě před lidmi zapře, zapřu i já před svým Otcem v nebi.“
Milí přátelé,
Co je pravda? To se ptal Pilát, když hovořil se souzeným Ježíšem Kristem…. Ta otázka zůstala bez odpovědi… jako by tím mlčením Ježíš chtěl naznačit, že pravda není něco, co se dá vlastnit nebo vždy snadno pochopit, pravdu je třeba žít…
Všeobecně vzato pravda je shoda tvrzení se skutečností…. A jak říká dnešní evangelium – pravda se vždy nakonec projeví.
Nic není tak tajného, že by to nebylo odhaleno, a nic skrytého, že by to nebylo poznáno. Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co se vám šeptá do ucha, hlásejte ze střech!
Mluví se někdy také o tom, že každý má svou pravdu. To je projev toho, že jde o subjektivní pravdu. Pravda to v podstatě není – je to osobní přesvědčení – osobní pohled a přístup k věci. A objektivní pravda? Ta je nezávislá na osobním pohledu.
Každý máme právo mít na věc svůj názor, ale nesmíme zevšeobecňovat a tvrdit, že můj pohled je jediný pravý. Existuje pravidlo – tento jev se nazývá Dunningův–Krugerův efekt.
Kdo není příliš vzdělaný, ani moudrý, je si svou pravdou jistý a kdo skutečně ví hodně, má pokoru a nebojí se zpochybňovat to, k čemu došel. Ví, že pravda je někdy složitější, než jak se zdá. Nebojí se dalšího hledání.
A jak se v tom všem vyznat a o co se opřít? Víme z Písma, že Ježíš řekl – já jsem Cesta, Pravda a Život…. On je ten opěrný bod… on je zdroj, udržovatel tohoto světa, jako i cíl tohoto světa…. I když u někdy nerozumíme, jako Petr při eucharistické řeči, po níž mnozí utekli, tak s Petrem můžeme říci – Pane, ty máš slova věčného života…. Ty máš pravdu…. Jinde ji nenajdeme.
Pravda – to je Pravda… Když velká filosofka a původně ateistka z židovského prostředí Edita Steinová přečetla během jedné noci Život sv. Terezie právě toto prohlásila… Poznala totiž, že Pravda není jenom nějaké suché tvrzení a dokazování, je to něco, co je spojeno s životem….
Podobně jestli chceme poznat, že ve víře, v Bohu, v křesťanství – je Pravda, je třeba ji uvést do praxe je třeba ji žít, je třeba jí prostoupit nejen mozek, ale i srdce a city….
Pravda je Bůh, my ji nemáme, nemůžeme ji vlastnit, jako si nemůžeme přivlastnit Boha jako poklad v sejfu, ale můžeme se jí blížit, hledat a nalézat a ukazovat druhým… Stále tu jsou i tajemství, kterým dosud nerozumíme, ale to nevadí… Máme na to celý život, a jednou i celou věčnost, abychom pravdu objevovali a žili v ní naplno…
Je dobré být skromný, ale pevný a mít trpělivost, že každý má svůj přístup, svou cesta svůj čas… pravda se totiž musí spojit s láskou – jinak není skutečnou Pravdou…
Od roku 1920 visí na prezidentské standartě – „Pravda (Páně) vítězí – Husův výrok snad… Václav Havel k tomu dodal – Pravda a láska…musí zvítězit nad lží a nenávistí… To není politický program. To je cíl naší naděje…